Špinavý vzduch trápí víc než polovinu Čechů, nejhorší situace je na Ostravsku
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ročenku mapující znečištění ovzduší v loňském roce. Vyplývá z ní, že i když se kvalita ovzduší v Česku za posledních pětadvacet let zlepšila, stále je nadlimitnímu množství škodlivin vystavena víc než polovina obyvatel země.
Na řadě míst došlo podle ročenky v roce 2014, stejně jako v předchozích letech, k překročení imisních limitů některých látek se škodlivými dopady na lidské zdraví.
Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostravy, Karviné a Frýdku-Místku. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje po obou stranách hranice vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.
Na kvalitě ovzduší v Praze a Brně se podepisují nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se nečistoty dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění.
„Pokud se budeme bavit o velkých městech jako je například Praha, kde převažuje centrální vytápění a kde chybí významnější průmyslové zdroje, tak tam nejvýznamnějším zdrojem znečištění je doprava, naopak zase v malých sídlech se jedná o lokální vytápění,“ říká jeden z expertů, kteří se na ročence podíleli, Ondřej Vlček.
„Potom jsou oblasti jako Ostravsko nebo severní Čechy, kde se jedná o kombinaci všech těchto aspektů," dodává Vlček.
Znečištění se podle Vlčka daří za posledních deset let snižovat. Došlo k poklesu u všech znečišťujících látek, málo výrazný byl ale u tuhých znečišťujících látek, u amoniaku a v posledních letech i u oxidu uhelnatého. „Vliv má také meteorologická situace v daném roce,“ upozorňuje Vlček.
Nejlepší kvalita ovzduší je pak na Vysočině, v Jihočeském a Karlovarském kraji.