Jde demokracie a arabská kultura dohromady?
Před pěti roky se v několika arabských zemích schylovalo k velkým společenským otřesům, které se tehdy nedaly předpovídat.
Série revolucí a pokusů o ně, tzv. arabské jaro, vyvolala někde kruté konflikty, jinde změnu vlády a vážnou snahu o budování demokracie.
„Za posledních pět let se Egypt z vůdčí země arabského světa dostal najednou ekonomicky na kolena. Je závislý na materiální pomoci Saúdské Arábie, stal se loutkou saudskoarabského režimu,“ řekl k radikálním změnám na ekonomické mapě arabského světa bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Břetislav Tureček.
Nejen ekonomická, ale i politická situace v Egyptě je dnes komplikovaná. Zvolení Sísího egyptským prezidentem si lidé pochvalují, přitom Sísí zvrhl demokraticky zvoleného prezidenta z Muslimského bratrstva. „Kdo je tedy demokraticky zvolený prezident? I v Sýrii jsou dnes lidé, kteří režim Bašára Asada považují za lepší než cokoli jiného od jara 2011.“
Koncepty ze západu, které mají ambici napomoci řešení arabských konfliktů, nejsou vždy v arabském světě přijímány pozitivně. „Třeba otázka postavení žen. Západ mluví o emancipaci žen, ale rodina se v západním světě díky ženské emancipaci rozpadá. Proč má arabský svět tento model přijímat?“
Saíd Ismail, rodák ze severo-syrského města Kámišlí, který patří k početné menšině syrských Kurdů, vyučuje výtvarné umění na Západočeské univerzitě v Plzni. Saíd potvrzuje představu imigrantů o tom, že Evropa je lepší svět.
„Kdyby ekonomicky silnější arabské státy, jako např. Saúdská Arábie, podporovaly imigranty v sousedních státech, tedy v Turecku, Libanonu, Jordánsku, imigranti by se nedostali až do Evropy.“
Saíd má velmi osobní, negativní vztah k současné uprchlické vlně. „Dva synové mého učitele ze základní školy, kteří chtěli dokončit studia v Německu, zahynuli v kamionu na rakouské dálnici. Je mi to moc líto.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.