Petr Honzejk: Atmosféra nenávisti v Česku houstne. Už není člověk jako člověk

Zdůvodňoval tak udělení medaile za zásluhy zakladateli babyboxů Ludvíku Hessovi. V citátu se skrývá hluboká pravda a proto by bylo dobré, kdyby se jí prezident řídil konzistentně. Bohužel se tak neděje.

Když ho strana zelených požádala, aby 28. října alespoň slovně ocenil české dobrovolníky, kteří na Balkáně denně zachraňují válečné uprchlíky, Zeman povýšeně vzkázal, že mu ani nestojí za odpověď. Zdá se, že pro prezidenta není život jako život.

V případě uprchlické krize spíše než zachránce běženců favorizuje ty, kdo jsou k nim programově nepřátelští a možná by jim ani nevadilo, kdyby uprchlíci pomřeli ať už na místě konfliktu, nebo cestou. Alespoň někteří účastníci konference, které udělil prezident záštitu, se takovými názory ani příliš netají.

Čtěte také

Vlak nenávisti jede stále rychleji a prezident pilně přikládá pd kotel. Poslední respekovaný evropský sociologický průzkum ESS (European Social Survey) odhalil děsivé údaje o náladách v Česku. Ze zkoumaných zemí vycházíme jako nejpodezíravější vůči jakýmkoli cizincům.

Antipatie se zdaleka netýkají jen Arabů či obecně muslimů. Devatenáct procent Čechů například přiznalo, že nechce, aby v zemi přibývali Židé. Ve Švédsku takto extrémní názor zastává jen jedno procento populace. Přes čtyřicet procent Čechů dokonce zastává názor, že lidé z některých etnických skupin jsou přirozeně méně inteligentní než ze skupin jiných. To už je otevřený rasismus, který podle průzkumu nemá v Evropě obdobu.

Ludvík Hess|foto: Adam Kebrt

V Německu je lidí s obdobným názorem asi devět procent. Pro pořádek dodejme, že ze střední a východní Evropy průzkum kromě Česka zkoumal jen Estonsko a Slovinsko, takže není vyloučené, že například na Slovensku či v Maďarsku by výzkumníci dospěli k podobným datům jako u nás. Ovšem na tom, že z výsledků naskakuje husí kůže to mění jen pramálo.

Společnost začíná mít postupně problém i s tím, co se ještě nedávno jevilo bezproblémové. Před pár měsíci ještě například převládal názor, že Česko může přijmout z krizových oblastí alespoň vzdělané křesťany – kteří se ve vládním žargonu označovali jako „kulturně kompaktibilní.“ Když ovšem Nadační fond Generace 21 shromáždil 155 ohrožených lidí, kteří přesně těmto požadavkům vyhovovali a nabídl, že zaplatí jejich dopravu, ubytování i integraci, politici dlouhé týdny lavírovali.

Čtěte také

A když se konečně tento týden Bohuslav Sobotka vyslovil pozitivně, rozjela se na sociálních sítích nenávistná kampaň. Psalo se, že se Sobotka „vybarvil“, že je zrádce národa, vše je podvod, skrytá invaze a tak dále. Obávám se, že ve společnosti sílí proud, která je za jistých okolností schopen všeho. Lze se obávat, že jde o podobné lidi, kteří svého času vstupovali do revolučních gard či Lidových milicí a dopouštěli se násilí na jiných.

Momentů, kdy lidé přestávají být lidmi a mění se v lovce a kořist známe z nedávných dějinách víc než dost. Není důvod myslet si, že jsme proti nim už imunní. Nebezpečí si uvědomují i vědci – například předseda Akademie věd Jiří Drahoš ve shrnutí nedávného semináře v poslanecké sněmovně napsal, že největší riziko není v migraci jako takové, ale v radikalizaci společnosti a prohlubování příkopů mezi většinovou společností a menšinami.

Jiří Drahoš|foto: Filip Jandourek

A dodal, cituji: „Osobně vidím největší nebezpečí pro další vývoj v nezodpovědném chování některých politiků, ať již českých či evropských, kteří se opírají o mediální stereotypy a využívají pocit ohrožení obyvatelstva k vlastnímu zviditelnění se na politické scéně.“ Důraznější apel už snad zaznít ani nemůže. Pořád je čas, aby Miloše Zeman a další zabrzdili. Ale každým dnem se krátí.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.