Prokurdští politici kritizují podmínky voleb v Turecku, jednobarevnou vládu sestaví opět AKP
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) jednoznačně vyhrála v předčasných parlamentních volbách v Turecku. Výsledek hlasování straně spojené se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem stačí na sestavení jednobarevné vlády. Do parlamentu se dostanou i nacionalisté a Kurdové. Jejich politická strana HDP tvrdí, že volby nebyly férové.
Jak uvedl druhý muž prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş, strana čelila před volbami mnoha útokům ze strany vládních politiků. Ti ji obviňují z napojení na terorismus.
O povolební situaci v Turecku mluvili zvláštní zpravodaj ČRo v zemi Jaromír Marek a analytik ČRo Filip Nerad
Ve většině médií nedostala prokurdská strana žádný prostor. Po říjnovém atentátu v Ankaře, jehož byla terčem, zrušila HDP všechny předvolební mítinky.
Strana, která reprezentuje nejen Kurdy, ale všechny turecké menšiny, se v červnových volbách poprvé dostala do parlamentu, včera jen těsně překročila 10procentní hranici.
„Nevidím, proč by se vláda AKP po tomto velkém vítězství, které jí zajistili právě nacionalističtí voliči, vrátila k předchozímu modelu mírového procesu a vyjednávání s Kurdskou stranou pracujících,“ poznamenal Tomáš Kaválek, analytik Asociace pro mezinárodni otázky.
Kurdové se po jednoznačném vítězství AKP bojí toho, že naroste turecký nacionalismus. Turecký prezident dnes ráno řekl jasně, že s teroristy s PKK, Kurdské strany pracujících, nebudou diskutovat.
Změna ústavy?
AKP již před volbami avizovala plán na změnu turecké ústavy. Prezident Erdogan by zemi rád změnil v prezidentskou republiku. Ve volbách AKP sice drtivě zvítězila, ale na změnu ústavy nemá strana dost hlasů.
Na změnu ústavy je potřeba 330 hlasů, z 550. AKP má v parlamentu 316 poslanců. AKP tak sama změnit ústavu nemůže. Bude k tomu potřebovat nějaké spojence.
Erdogan tlačí na EU
Po vítězství AKP v tureckých volbách se nedá očekávat, že by došlo k nějaké zásadní změně ve vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem. Šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok to glosoval slovy, že Unie bude jenom ještě více závislá na libovůli prezidenta Erdogana.
Narážel tím na to, že EU teď závisí na Turecku v otázce řešení uprchlické krize. Právě přes Turecko totiž proudí do Evropy nejvíce uprchlíků a EU po Turecku žádá, aby jich na svém území zadrželo co možná největší počet.
Slíbila mu za to už tři miliardy eur, které by měly jít hlavně na zlepšení podmínek v uprchlických táborech. Ankaře jde ale primárně o něco jiného - chce zrušení vízové povinnosti do Unie. A dá se očekávat, že teď tlak Turecka na tento požadavek ještě zesílí.
Volby v Turecku vyhrála Erdoganova AKP, opět bude vládnout sama
Číst článek
Turecký požadavek zatím narážel hlavně na odpor Německa. Ale i některé další státy mají problém s tím, že Turecko má uzavřené bezvízové dohody s mnoha, z evropského pohledu problematickými zeměmi. A pokud by EU udělila bezvízový režim Turecku, mohli by do Evropy přicházet lidé třeba z Blízkého východu, aniž by si Unie mohla prověřit jejich původ. Vůči tomu zatím panuje dost silný odpor.
Přístupové rozhovory s EU
Turecko je kandidátskou zemí na vstup do EU, přístupové rozhovory jsou ale dlouhodobě zamrzlé. Pokročit v nich je dalším požadavkem Erdogana vůči Evropské unii.
Proces zamrzl hlavně na neschopnosti nalézt dohodu v kyperské otázce. Část přístupových kapitol blokuje samotný Kypr, tedy jeho řecká část, kterou Turecko neuznává.
Brusel podmiňuje další pokrok v dialogu alespoň tím, že Ankara začne uplatňovat smlouvu o celní unii s EU také na Nikosii, což Turecko dosud odmítalo.
Z Kypru mezitím přicházejí optimistické zprávy o tom, že představitelé obou částí ostrova výrazně pokročili v hledání řešení kyperské otázky. Pokud by se na Kypru podepsala nějaká dohoda, dá se očekávat, že by se to pozitivně odrazilo i na přístupových rozhovorech s Tureckem.
