Co ve Stavovském divadle publikum nevidí? Navštívili jsme zákulisí a zázemí

Během své existence Stavovské divadlo sice několikrát změnilo název, ale zachovalo si původní podobu. Jeho klasicistní budova patří mezi nejkrásnější divadla v Praze. V seriálu Prahou křížem krážem jsme navštívili hlavně jeho zákulisí a další prostory, do kterých se diváci obvykle nedostanou.

Právě ve Stavovském divadle poprvé veřejně zazněla píseň Kde domov můj, hrála se tu také první česká opera Škroupův „Dráteník“. A uskutečnila se zde světová premiéra Dona Giovanniho, kterou dirigoval sám autor Wolfgang Amadeus Mozart. To jsou jen některé z historických zajímavostí spojených se Stavovským divadlem.

Archivářka Národního divadla Marie Hradecká nás nejdřív vzala na takzvané náměstíčko ve Stavovském divadle. To je prostor před šatnami sólistů v prvním patře. U velkého stolu s židlemi režiséři dávají hercům připomínky a stěny zdobí snímky zesnulých umělců, kteří tu v minulosti hráli. Svoji černobílou fotografii tady má například Hugo Haas, Ladislav Pešek nebo Boris Rösner. O šatny se děli členové operního, činoherního a baletního souboru. Každý ze sólistů tu ale prý má svůj šuplík, jak s úsměvem dodává Marie Hradecká.

„Jeviště je široké přes 18 metrů, z toho hrací prostor představuje 14 metrů a zbytek připadá na portály. Výška až do provaziště je 21 metrů,“ říká v přední části jeviště naše průvodkyně a upozorňuje na to, že Stavovské divadlo má k dispozici také velkou točnu. „Je na zadním jevišti schována pod pódiem, odkud se naveze dopředu.“

V roce 1983 začala velká oprava Stavovského (tehdy Tylova) divadla. Pro veřejnost pak bylo otevřeno až v roce 1991. Mimo jiné vznikla podzemní chodba, která budovu propojila se sousedním Kolowratským palácem. Také byl vybudován druhý suterén. „Z něj se dostaneme do orchestřiště a do zázemí, kde po kolejnicích najíždějí vozy s kulisami,“ vysvětluje Marie Hradecká a doplňuje, že dekoraci je odsud možné vyvézt na jeviště.

O tom všem a o dalším zázemí, ale i třeba o profesích kostymérky, vlásenkářky nebo rekvizitáře jsme si povídali v krátkých reportážích. Do zákulisí Stavovského divadla jsme se podívali v seriálu Prahou křížem krážem s Janem Zítkou.

autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.