Tramvaj T3 brázdí pražské ulice 55 let. Napřesrok ale zmizí
Pražský dopravní podnik má ve své flotile tramvaj typu T3 na den přesně 55 let. Generace cestujících si ji oblíbily kvůli typickým laminátovým sedadlům. A není snad v Praze za poslední půl století předškoláka, který by při cestě tímto modelem tramvaje neřešil zásadní otázku, jestli červená, nebo šedá sedačka?
Novátorsky zaoblené tvary, kulaté světlomety a uvnitř rýhatý gumový koberec a hlavně typické, laminátové skořepiny sedadel, které v řadě střídají červený a šedý lak.
První prototyp tramvaje T3 převzal pražský dopravní podnik přesně před pětapadesáti lety. O půl roku později se s ní v rámci zkušebních jízd mohli svézt první lidé, od listopadu 1962 pak vozila cestující v Praze na pravidelných linkách.
Oblíbená tramvaj T3 má před sebou v pražských ulicích maximálně dva roky, zjistila Veronika Neprašová
„Legenda se z ní vyvinula až v průběhu let, zpočátku ohlasy nebyly jen pozitivní,“ popisuje Robert Mara z archivu pražského dopravního podniku. Legendu ale z člověka i tramvaje udělají až léta úspěšného působení.
A ta se v tomto případě počítají na desetiletí. Tramvaj T3 totiž - byť s úpravami a modifikacemi - jezdí v ulicích Prahy dodnes.
Na některou ze 70 souprav můžete narazit během cestování po metropoli úplně běžně. „Prvních několik set vozů vůbec laminátové sedačky nemělo,“ říká Jan Šurovský, technický ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Mazací tramvaj se stává fenoménem. Nezpychla a skřípotu to dál 'natírá'
Číst článek
Právě typické červené a šedé sedačky udělaly v očích cestujících z tramvaje T3 fenomén.
Do souprav se přitom začaly montovat až v průběhu šedesátých let. Dodnes je ale mnoho lidí řadí na první místo pomyslného žebříčku pohodlnosti.
A pokud jste T3 jeli už v dětství, určitě jste patřili do jednoho ze dvou nesmiřitelných táborů - červeňáků nebo šediváků. V rozhlasové minianketě jednoznačně zvítězili příznivci červených sedaček.
Čím to, že T3 vydržela v provozu takovou dobu a že si ji nejen tuzemští, ale i světoví dopravci tolik oblíbili? „Hlavním důvodem byla exportní orientace firmy ČKD Tatra,“ objasňuje Jan Šurovský.
„Vyráběla tramvaje ve velkých sériích na export do Sovětského svazu, který neměl zájem o nějaké inovace. Pro ně bylo prioritou, aby tramvaj nastartovala v padesáti pod nulou a mohla se s ní dokončit směna.“
Zlatá éra tramvaje T3 ale už je nenávratně pryč, staré tramvaje podnik postupně vyřazuje a na rozhodnutí, jestli červenou nebo šedou, tak už budou mít děti v Praze odhadem maximálně dva roky.
