Sociálních pohřbů přibývá. MMR očekává, že obce letos zaplatí pochování asi 1800 lidí
Radnice v Česku vypravují na vlastní náklady stále více pohřbů. Jeden takový obřad vyjde města zhruba na 7000 korun. O peníze následně radnice žádají stát nebo dědice, kteří však mnohdy mají finanční problémy. Situaci by mohla zlepšit novela zákona o pohřebnictví, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj.
Irena Valošková z českotěšínské hřbitovní správy právě urovnává svíčky na městské hrobce. „Zhruba je tam uložených 300 uren,“ říká.
Jedná se o lidi, kterým vypravilo pohřeb město – bezdomovci, sociálně slabí, lidé bez příbuzných, ale i ti, o které se rodiny postarat odmítly.
I letos už v Českém Těšíně takový případ zaznamenali v případě ženy, která zemřela bez přímých potomků. „Měla bratra, a ani ten neměl zájem jí vypravit pohřeb,“ líčí mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková.
Případů, kdy se o zemřelé nechce nebo nemůže postarat nikdo z příbuzných, v Česku přibývá. Loni vypravily radnice v Česku víc než 1300 sociálních pohřbů, za což jim stát proplatil téměř 9 milionů korun. Za letošní rok budou čísla vyšší.
„Očekáváme nárůst na 1800 zemřelých osob za rok 2015, tedy předpokládané náklady se pak budou pohybovat ve výši 10 milionů korun,“ podotýká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.
Žijí, jako by neměli umřít
Podle Jaroslava Šejvla, pedagoga z Univerzity Karlovy a bývalého vedoucího pražských Olšanských hřbitovů, může být příčin takového nárůstu více. Kromě toho, že člověk nemá příbuzné nebo že se s nimi třeba rozhádal, může hrát roli i to, že jeho blízcí na pohřeb nemají – k čemuž přispívá i obecná změna přístupu lidí k posledním věcem.
„Velmi často se na smrt nepřipravují, žijí, jako by nikdy zemřít neměli,“ říká Šejvl, podle nějž si dříve lidé běžně na pohřeb střádali.
Sociální pohřby zpravidla vypravují radnice u lidí, ke kterým se po smrti do čtyř dnů nikdo nepřihlásí. Jeden takový stojí zhruba 7000 korun, což je zhruba třetina oproti běžným „komerčním“ obřadům.
O sociálních pohřbech mluvil pedagog a bývalý vedoucí pražských Olšanských hřbitovů Jaroslav Šejvl
Podle Šejvla jsou sociální pohřby důstojné, jak přikazuje zákon, přesto na jejich průběh mohou mít lidé různé názory.
„Při pohřbu toho člověka tam vlastně není nikdo, kdo by se s ním rozloučil kromě buďto pracovníků pohřební služby, nebo hrobníků a to už pak záleží na každém člověku, zda když je pohřbívána rakev bez pozůstalých – to znamená, že jsou tam pouze ti, kteří tu rakev buď spouští do hrobky, anebo ukládají urnu do společného pohřebiště – to považuje za vhodné nebo dostatečné důstojné,“ konstatuje Šejvl.
I pro ty příbuzné, kteří na pohřeb blízkého nemají, však podle Šejvla existuje cesta – třeba pohřeb na splátky. „Obec vypraví pohřeb a pozůstalí potom po nějakých měsících ve splátkách uhradí náklady,“ popisuje Šejvl.
Situaci by mohla zlepšit novela zákona o pohřebnictví, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj. Ta by se kromě důstojnějších pohřbů pro sociálně slabé mohla věnovat také otázce pohřbívání nenarozených dětí nebo by mohla zavést větší volnost při výběru místa posledního odpočinku.
