Přijmeme euro? Když není něco pokažené, nemá se to měnit, tvrdí viceguvernér ČNB

20. listopad 2015

Kdy by měla Česká republika vstoupit do eurozóny? K této otázce s v neděli vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který oznámil, že by Česko mělo přijmout euro tehdy, když budou vyřešeny problémy Řecka.

„Rok 2020 jsou nejbližší možná data vstupu,“ uvedl v Dnešním Plusu viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Podle něj je prezident Zeman ve stejné pozici jako ČNB. „On o datu vstupu do eurozóny a přijetí eura nerozhoduje. Tím, kdo rozhodnutí činí, je vláda.“

„Pokud se vláda ještě bude chtít zeptat občanů, je to samozřejmě její volba,“ dodal.

Otázka vstupu do eurozóny stojí úplně jinak, než jaká je aktuální kondice Řecka, soudí ekonom. "Jde o to, zda si myslíme, že nám přinese něco dodatečného pozitivního.“

„Můj osobní názor: pokud něco není pokažené, nemá se to měnit. Česká koruna, česká měna, ani česká měnová politika nejsou pokažené, a tím pádem není důvod, hledat nějaké alternativy,“ prohlásil Hampl.

Proto nejde o to, jestli je v eurozóně Řecko, nebo není. „Kdyby v eurozóně Řecko nebylo, bude tam jiný nejslabší člen,“ vysvětlil viceguvernér.

„Otázka je jiná: chce česká populace, české voličstvo sdílet nějaké finanční náklady s ostatními, se všemi důsledky, které to může mít, nebo nechce?“ ptal se Hampl.

Ten citoval ze statistik: „Po celou dobu fungování eurozóny se daří v průměru lépe zemím mimo ni, než eurozóně samotné. A to platí pro hospodářský růst i zaměstnanost. Země mimo eurozónu rostou v průměru rychleji.“

„Více než desetiletka eura nedává žádný přesvědčivý argument pro to, že členství v eurozóně je zárukou růstu a blahobytu, jak zastánci eura tvrdošíjně opakují,“ konstatoval Mojmír Hampl.

autoři: Ivana Navrátilová , oci
Spustit audio