Česko letos v rámci povinných kvót nepřijme žádné uprchlíky, říká Chovanec
Česko letos v rámci povinných evropských kvót nepřijme ani jednoho uprchlíka. V Bruselu to řekl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD. Podle Chovance zatím nejsou splněny podmínky pro to, aby mohly kvóty začít fungovat. V Řecku a v Itálii totiž stále nefungují takzvané hotspoty, tedy velká přijímací centra, kde se mají běženci soustředit. Dohromady má být v Evropské unii přerozděleno 160 tisíc uprchlíků.
„Hotspoty nefungují, a naši lidé, kteří jsou jak v Řecku, tak v Itálii, hlásí, že stav je naprosto tristní, to znamená, že v současné době systém není funkční. Relokace není možná primárně proto, že ti lidé (uprchlíci, pozn. red.) nejsou registrováni,“ prohlásil Chovanec.
Systém kvót je schválen v té podobě, že povinné rozdělování migrantů do všech zemí Evropské unie může probíhat právě jen z hotspotů, a pokud nefungují, nemůžou začít fungovat ani kvóty.
Do Česka letos v rámci povinných kvót nepřijde ani jeden uprchlík. Tvrdí to ministr vnitra Milan Chovanec. Více Ondřej Houska a vicepremiér Pavel Bělobrádek
Podle daných pravidel mají hostpoty začít správně pracovat do konce listopadu. Česko ani Slovensko ale nevěří, že k tomu dojde. „Celý systém relokací padá jako domeček z karet,“ řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Pokud se však vše stihne, v následujících měsících už by Česko uprchlíky v rámci kvót přijímat mělo. Ministr vnitra Milan Chovanec řekl, že když systém začne fungovat, v roce 2016 by Česko bylo připraveno v rámci své kvóty přijmout zhruba 900 běženců.
„V podmínkách je dáno, že musíme dostat seznam lidí, kteří jsou k relokaci do České republiky připraveni. Zároveň máme právo se případně vyjádřit k tomu, že někoho odmítneme z důvodu bezpečnosti, pokud si ho prověříme,“ dodal Chovanec.
Část migrantů by ale už dříve mohla přijít ze Švédska. V přepočtu na obyvatele (10 milionů, pozn. red.) má vůbec nejvíce žadatelů o azyl ze všech zemí osmadvacítky, letos čeká 200 tisíc dalších a chce, aby se o část podělily ostatní členové Evropské unie.
Česko bude na Maltě jednat s představiteli Afriky o ochraně vnějších hranic EU. Nejen o tom mluvil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza z ČSSD
Ze Švédska se může přemístit až 54 tisíc uprchlíků. Celkový počet běženců pro rozdělení v rámci povinných kvót se tím nezvýší, protože 54 tisíc lidí se mělo přemístit z Maďarska, ale Budapešť to odmítla. Švédskou žádost teď posoudí Evropská komise a budou o ní hlasovat ostatní státy EU.
„Je možné, že sem tito lidé budou přicházet. Znám jeden konkrétní případ syrských uprchlíků, jsou to křesťané, a ti ze Švédska, kam původně doputovali, přišli do Česka, protože jim ve Švédsku bylo poměrně zima,“ uvedl vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. „Musíme být připraveni tyto lidi přijmout tak, jak jsme slíbili,“ dodal. Rozhodnutí je na vládě.
Země Evropské unie se také chtějí domluvit s Tureckem, aby do Evropy přicházelo výrazně méně běženců než dnes. Aby Turci udrželi na svém území více než dva miliony uprchlíků z Iráků a ze Sýrie, kteří teď v Turecku jsou, měli by dostat peníze na zlepšování situace běženců, aby neměli motivaci odcházet dál do Evropy. Turecká vláda by za to také měla získat bezvízový styk svých občanů se zeměmi EU, který požaduje už dlouho.
