Nejlepší je naučit děti propagandu extremistů rozpoznat, říká britský expert

V Británii dnes začíná disciplinární řízení s pěticí učitelů, kteří se údajně podíleli na pokusu zavléct myšlenky radikálního islámu do výuky na několika školách v Birminghamu. V zemi je to palčivé téma. Už několik britských středoškoláků se potají vydalo na Blízký východ posílit řady Islámského státu. Podle britského experta na potírání extremismu na školách Kamala Hanífa je nejlepší naučit děti, aby se uměly před propagandou, která k nim přichází hlavně přes internet, chránit především samy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Islámští radikálové v ulicích Fallúdže

Islámští radikálové v ulicích Fallúdže | Zdroj: Reuters

„Hodně mladíků se cítí být vyloučeno mezi svými vrstevníky, protože si třeba zatím nenašli přítelkyni. Nebo se jim rodiče snaží vnutit nevěstu, kterou ani neznají. Takoví školáci jsou zranitelní a náchylní podlehnout verbířům radikálních organizací. Islámský stát jim nabízí sňatek s pannou a status hrdiny, který se bude podílet na vytvoření chalífátu, co bude vládnout světu,“ říká Kamal Haníf v rozhovoru pro Český rozhlas.

Kamal Haníf je ředitelem základní a střední školy Waverley v mírně řečeno problematické čtvrti anglického Birminghamu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Kamalem Hanífem, britským odborníkem na potírání extremismu na školách, mluvil zpravodaj ČRo Jiří Hošek

Drtivá většina dětí má somálský, bangladéšský nebo pákistánský původ. Asi 65 procent žáků pochází z rodin, kde ani jeden z rodičů nemá práci. S potenciálně zranitelnými jedinci, které popsal, přichází Kamal každodenně do styku.

„V posledních letech jsme úřadům museli nahlásit jen dva nebo tři případy, kdy jsme měli pocit, že hrozí reálné nebezpečí. Jeden se odvíjel od slohové práce, kde měl žák vypsat pro a proti extremistické ideologie. A student skutečně velmi přesvědčivě obhajoval nějaké radikální myšlenky. Ukázalo se, že za tím nebylo nic jiného, než že dotyčný chtěl za svou práci získat co nejvíc bodů. V jiném případě šlo o žáka s vážnými psychickými problémy. Ten viděl na normální televizi reportáž o demonstraci se slogany typu ‚zabijte Bushe‘, a on prostě věřil všemu, co se kde napsalo nebo řeklo,“ vzpomíná Kamal Haníf.

Rozmanitost, tolerance a specialisté

Ten dokázal školu, která sídlí v supermoderní budově, vytáhnout za několik posledních let na vynikající úroveň, jak opakovaně ukázala hodnoticí zpráva ostrovní školní inspekce Ofsted.

Obrovský důraz se na škole, která má pedagogy 46 různých národností, klade na inkluzivní vzdělávání a na zachování etnické a náboženské rozmanitosti a současně tolerance. V boji proti nejrůznějším formám extremismu sázejí ve Waverley na prevenci a na velmi dobré, na české poměry hodně velkorysé podmínky.

Třeba v každé věkové skupině jsou dva specialisté, kteří s dětmi probírají nástrahy sociálních sítí.

Kamal Haníf je ředitelem základní a střední školy Waverley | Foto: Jiří Hošek

„Nejlepší je naučit děti, aby na internetu uměly ochránit samy sebe. Dozvědí se, že na ně na dětských programech a aplikacích může číhat nenápadná krajně pravicová propaganda. Islámský stát se snaží zase vyvolat lítost a hněv ukazováním obrázků trpících nebo mrtvých dětí. To se děje prostřednictvím twitteru i dalších aplikací. Ty třeba dětem radí, jak nenápadně vycestovat ze země a podobně,“ líčí ředitel školy.

„Taky pořádáme workshopy s rodiči, kteří často o světě internetu nemají ani tušení. Už se tu několik maminek rozplakalo, když viděly, co jejich dětem všechno hrozí. I rodiče, kteří si myslí, že si jejich dítě dělá v pokoji úkoly, teď radši půjdou svého syna nebo dceru zkontrolovat. Můžeme taky rodičům poradit, jaké stránky mají přes svou internetovou společnost zablokovat ve snaze lépe ochránit své děti,“ podotýká.

Doklady radši až od 18 let

Podle Kamala jsou to i děti, které často internetové specialisty na škole informují o tom, jaké nové a potenciálně nebezpečné platformy se mezi teenagery objevily. Školáci jsou vycvičení, aby nahlásili jakékoli podezřelé chování svých spolužáků.

Na Blízký východ odjelo bez vědomí rodin už několik britských středoškoláků. V Birminghamu, kde žije nejvíc muslimů v celé Británii, je to obrovské téma.

Vláda se před časem rozhoupala k novince, kdy rodiče mohou požádat o odebrání cestovního pasu svých potomků mladších 16 let. Kamal Haníf si myslí, že existuje mnohem elegantnější řešení.

„V Británii teď po dosažení 16 let nepotřebujete k žádosti o cestovní doklady souhlas rodičů. Přišlo by mi jako jednodušší a snadnější řešení posunout tuhle věkovou hranici na 18 let. Když se podíváme na případy dětí, které odjely do Sýrie, tak ty prostě najednou zmizely, a rodiče neměli ani stín podezření. Nebo školáci odjeli podle plánu na prázdniny, a rodiče pak zjistili, že jsou ve skutečnosti v Sýrii,“ říká.

Anonymní výhrůžky

Kamal je první muslimský ředitel střední školy v Birminghamu. Jeho rodiče přišli v 50. letech z Kašmíru. Sympatický pedagog často vystupuje v médiích, zvou ho i do parlamentu a za svou práci dostal vysoké vyznamenání od královny.

Svými aktivitami je Kamal logicky trnem v oku islámským radikálům, kteří se mu taky snaží znepříjemňovat život.

„Čas od času se objeví různé nenávistné nebo výhružné blogy. Úřady a policie se tím zabývaly. Jsou to všechno anonymní záležitosti a většinou poslané ze serverů ve Spojených státech a podobně. Pokud by dotyční chtěli vyjít z anonymity a o celé věci si popovídat, tak se s nimi velice rád sejdu,“ uvádí Kamal Haníf, který hodně cestuje po Británii a předává tipy a zkušenosti kantorům na jiných školách.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme