Současná ruská propaganda: Na českou společnost nemá dramatický dopad, ale…

Lživé, nepravdivé nebo z kontextu vytržené informace se šíří spíše než cestou hlavních a velkých médií po sociálních sítích. „V dnešní době stačí informaci umístit na Facebook a šíří se rychleji než třeba ve vysílání veřejnoprávních médií. Musíme si uvědomit, že ruská propaganda často využívá informace, které ti lidé chtějí slyšet, vlastně nejde o informace v pravém slova smyslu. Pokud slyšíme něco, co zapadá do toho, co si myslíme, tak se informace šíří velmi rychle,“ dodává Libor Kukal. „Kromě sociálních sítí, trollů, více či méně anonymních webů proniká zavádějící a nepravdivý obsah k veřejnosti ústy politiků,“ dokresluje situaci v českém prostředí Kundra.

Ruskou propagandou se v letních měsících zabývala i česká média, když Pražský institut bezpečnostních studií vydal na toto téma studii, která ukázala na česká a slovenská média, weby atd., které šíří protizápadní a proruskou propagandu. „Myslím si, že v ČR je o něco méně médií než na Slovensku. Tady nemá propaganda dramatický dopad na společnost. Nejde o mainstreamová média. Je ale fakt, že se mění pohled české společnosti na rizika vyplývající z Ruska. Podle posledních průzkumů veřejného mínění celkem razantně poklesl počet lidí, kteří se obávají, že Rusko je rizikovým faktorem, který může ohrožovat ČR. Myslím si, že tohle pomáhají pootáčet ta propagandistická média, ale má na to vliv řada jiných faktorů,“ vysvětluje Kundra a Libor Kukal dodává, že lidé mnohdy berou obsah produkovaný propagandistickými médii jakožto alternativní a rovnocenný názor ke stanoviskům hlavních médií.

Jak propagandu rozpoznat a jak si informace ověřovat? „Informaci si ověřuji vícekrát, snažím se ve svých článcích nespekulovat,“ odpovídá Kundra. „Odpověď posunu k tomu, jak si na články mohou udělat názor čtenáři. Když články čtete pozorně, zjistíte, že tam často není uveden zdroj nebo jde o pochybná média, o kterých nikdo v životě neslyšel. Taky jde třeba o lidi, které nemůžeme dohledat a ověřit jejich důvěryhodnost. A to nemluvě o základních pravidlech – jako dva zdroje informací atd. Takže udělat si svůj názor může každý a ověřit informaci už jen tím, že si obsah pečlivě přečte,“ radí Kukal.

Jakou roli mají samotná média v Rusku a jak se projevila ruská propaganda třeba v případě konfliktu na Ukrajině? Reportéři a zahraniční zpravodajové často mluví o klíčové roli ruské televize. „Sdělovací prostředky jsou v Rusku pragmaticky řízeny centrální vládou, to v praxi znamená, že třeba tištěná média mají větší svobodu. V Kremlu dobře vědí, že náklady tištěných médií v Rusku jsou minimální, jsou srovnatelné s náklady v ČR, která je mnohem menší. Takže zásah televizních kanálů je mnohem větší. Je jen několik televizních kanálů, tři nebo čtyři, které se dají sledovat po celém území Ruska, včetně vesnic a odlehlejších míst.

Památeční poštovní známka s tématikou Oranžové revoluce, vydaná v roce 2005|foto: Public domain

Tam je to zpravodajství velmi pečlivě kontrolováno, aby lidem přinášelo konkrétní informace. Ale samozřejmě roste i role internetu a ruská vláda kontroluje už i ten,“ vykresluje celkový obrázek Kukal. Proč je ruská propaganda důležitým aspektem tzv. hybridních válek, tedy včetně ruské intervence na Ukrajině? Jak je vystavěná a daří se různým ukrajinským platformám s ní bojovat? Poslechněte si celý rozhovor.