Jan Fingerland: Jak porazit Islámský stát aneb Rozšíření bitevního pole

18. listopad 2015

Policie sladké Francie podniká desítky razií a s nikým se nemazlí. Také její letectvo se zvýšeným úsilím bombarduje Islámský stát. Povedou ale všechny tyto drahé, namáhavé a dvojsečné kroky k žádoucímu cíli?

Je to vlastně překvapivé, ale pokud je nyní v Evropě politik, který prosazuje vojenské a zahraničněpolitické řešení problému, který představuje terorismus na domácí půdě, pak je to onen nudný a bezbarvý François Hollande.

Francouzský premiér už krátce po tragických útocích nechal intenzivněji než kdy před tím bombardovat Islámský stát, a dokonce nyní hovoří o nutnosti rozšířit boj proti této organizaci o pozemní operace – to bylo něco, co bylo zatím mimo debatu.

Není zřejmé, jak dlouho tento trend vydrží. Například Británie, která se v poslední generaci vojensky angažovala na Blízkém východě mnohem více než Francie, dosud zaujímala mnohem opatrnější postoj.

Když například před časem britský premiér Cameron navrhoval rozšířit bombardování Islámského státu i na území Sýrie, poslanci tento krok odmítli. Problém je, že právě v Sýrii, konkrétně ve městě Rakka má Islámský stát své nervové centrum.

Čtěte také

Klíčem ke skutečně účinnému postupu je Washington. Žádná z evropských zemí nemá dostatečně silnou armádu ani politickou sílu, aby se postavila do čela boje za vykořenění Islámského státu nebo koordinovala postup s místními spojenci.

Američané po pátku zintenzivnili bombardování Islámského státu a zaměřili se nyní prý více na jeho ropné kapacity. Dodávají také francouzskému letectvu satelitní snímky bojiště, čímž umožňují účinnější zásahy pozemních cílů.

Prozatím je však velmi nepravděpodobné, že by USA v následujícím období poslaly vojáky přímo na zem, přinejmenším ne pokud bude v Bílém domě Barack Obama – nebo pokud se podobný útok jako v Paříži nestane přímo v Americe.

Obama označuje vyslání pozemních jednotek za chybu a zdůrazňuje, že současná taktika bombardování Islámského státu se z dlouhodobého hlediska ukáže jako účinná, a není tedy nutné ji měnit.

Dokonce dělá vše pro to, aby nedávné vyslání několika desítek příslušníků zvláštních jednotek v roli poradců nebylo možno vykládat jako krok k přípravě pozemní operace.

Jak se zdá, Obama se bude bránit tomuto scénáři i za cenu, že se raději spojí s Ruskem, a umožní mu tak návrat mezi „normální“ země.

Čtěte také

Zcela opačný přístup doporučuje hlas přímo z místa, kde se boj proti Islámskému státu odehrává. Masrúr Barzání, velitel bezpečnostních sil v irácké kurdské autonomii, tvrdí, že Islámský stát by bylo možné zlikvidovat během pár měsíců, možná i jen týdnů.

Chce to maličkost – nasadit pozemní armádu a Islámský stát, jak ostatně slibuje i François Hollande – prostě zničit. Barzání, člen významné kurdské rodiny, ví, co říká. Jeho spolubojovníci právě vytlačili extremisty z oblasti Sindžáru, v němž se Islámský stát dopustil krutostí na jezídském obyvatelstvu.

Francie jako jediná západní mocnost už dlouho vysílá výrazný počet svých vojáků do boje proti džihádu

Barzání ovšem varuje před domněnkou, že Islámský stát je tím zásadně oslaben – k tomu by bylo potřeba, aby ti, kdo se cítí být nepřáteli tohoto útvaru, nasadili k jeho zničení adekvátní síly.

Tento postup má ale svou cenu, kterou ne každý je ochoten zaplatit. Vstoupit do pozemní bitvy s Islámským státem znamená počítat s nemalými ztrátami na své straně a také s tím, že vojáci budou konfrontováni s nelehkými dilematy, například tváří v tvář ztrátám v řadách přítomného civilního obyvatelstva.

A vyžadovalo by to také po vítězství spravovat dobyté oblasti, udržet v nich pořádek a vyslat je dlouhodobě správným směrem. Uměla by to Evropa? O tom je možné pochybovat, vždyť to nedokázala ani na předměstích Bruselu a Paříže.

Ostatně, nikoli ze Sýrie, ale právě odtud přišli páteční útočníci.

Spustit audio