Zmírňuje hudba bolest a uvolňuje stres?

Hudba ovlivňuje dýchání, srdeční frekvenci, tep a krevní tlak. Umí zmírnit svalové napětí a zlepšuje pohyb a koordinaci těla. Podporuje ale například i trávení - při rockové hudbě lidé jedí rychleji a více, při klasické hudbě jedí pomaleji a konzumují méně.

Hudba může regulovat i tělesnou teplotu. Rytmicky a přátelsky znějící hudba pomůže v zimě zahřát, kdyžto poslech odtažitá abstraktní hudby v létě naopak zchladí. Ještě důležitější je ale působení zvuků a hudby na náš hormonální systém – může zvyšovat hladinu endorfinů. Soundracky k filmům, duchovní hudba nebo třeba soubory bicích nástrojů umožňují tělu, aby si vytvořilo vlastní anestetikum a vylepšilo fungování imunitního systému. Rozjařenost vznikající při poslechu určité hudby je důsledkem toho, že podvěsek mozkový produkuje endorfin, takže výsledkem je elektrická aktivita, jež se šíří v oblasti mozku spojené s centry řízení limbického systému.

Mozartův efekt zvyšuje IQ

V roce 1995 vědci z Kalifornské univerzity objevili, že studenti si vedli při IQ testech lépe, když poslouchali Mozarta, konkrétně jeho Sonátu pro dva klavíry v D dur, známou jako K448. Vědci tehdy zkoušeli i tanec, audio knihy a relaxační pokyny, ovšem nic nezabíralo. Pouze Mozart - ti, kteří ho poslouchali, se v IQ testech umístili o 8 až 9 bodů výš.

Mozartův efekt se potvrdil i v medicíně: například u epilepsie mohou určité melodie záchvaty vyvolat, protože dojde ke zvýšení aktivity pravého spánkového laloku, zatímco poslech jiné hudby může epileptickou aktivitu utlumit. Izraelští vědci navíc před 5 lety zjistili, že Mozart pomohl předčasně narozeným miminkům nabírat rychleji na váze.

Muzikologie není pavěda

Hudbu a všechny jevy s ní související zkoumá muzikologie. U oboru na rozhraní humanitních a exaktních věd se ale vědci původně nemohli dohodnout ani na jeho přesné definici, ani na metodologii. Řada lidí ji tak začala vnímat trochu jako okrajovou disciplínu, ne-li přímo pavědu. Její význam pro naše pochopení hudby je přitom nedostižný, jak vysvětluje prof. Vladimír Franz: „Muzikologové by měli plnit i popularizační funkci, měli by umět sdělit velké vznešené věci tak, aby to bylo pro každého.“

Respondenty Magazínu Leonardo byli Mgr. David Mareček z České filharmonie a skladatel prof. Vladimír Franz z HAMU.