„Tajné služby nejsou všemocné. A schází jim personál,“ zaznělo ve speciálu Radiožurnálu

Skupině atentátníků, kteří útočili v Paříži, velel podle francouzských vyšetřovatelů Abdelhamid Abaaoud, který pocházel z bruselské čtvrti Molenbeek. Belgičané ho v posledních letech stíhali za verbování nových bojovníků pro Islámský stát, belgický soud ho v nepřítomnosti odsoudil na 20 let odnětí svobody. V době atentátu v Paříži ale úřady nevěděly, že je na evropském území. Selhaly zpravodajské služby? A mohly zabránit útokům v Paříži?

Podle bývalého ředitele BIS Jiřího Růžka je otázkou, zda zpravodajské služby Francie a Belgie využily všech prostředků a podmínek, které pro svou práci měly. „To určí audit, který se celé věci bude věnovat,“ říká.

S ním souhlasí bezpečnostní poradce Andor Šándor, podle kterého je vyšetřování stále na začátku. „Tajné služby na jednu stranu říkají, že mají podezření na nějaký počet obyvatel, na druhou stranu mají menší stav lidí, který jim neumožňuje sledovat všechny,“ nastiňuje s tím, že panuje evidentní disproporce mezi počtem lidí ve službách a počtem podezřelých.

Anglie a Francie již oznámily, že zvýší počet personálních obsazení tajných služeb, ale podle bezpečnostního analytika Jana Schneidera ani urychlené přijímání příslušníků nepomůže, protože posílení přinesou až tak za 3 až 5 let. „Je nemožné, aby tejné služby sledovaly všechny teroristy, jakýkoliv počet zpravodajských důstojníků může být vlastně malý,“ upozorňuje.

Čtěte také

I podle redaktora týdeníku Respekt Ondřeje Kundry jsou tajné služby personálně poddimenzované a disponují nedostatečnými rozpočty, které se navíc neustále snižují. Na druhé straně ale připomíná, že tajné služby mají k sobě rivalitní vztah – například v Belgii jich je více a navzájem spolu nespolupracují a informace si nepředávají.

„Toky informací nejsou i mezi některými zeměmi. Často záleží na neformálních vztazích mezi zahraničními partnery,“ vysvětluje. S ním souhlasí i Jiří Růžek, podle kterého je osobní komunikace důležitá právě pro navázání v profesní záležitosti.

Teroristé jsou vždy o kousek dál

Andor Šánodr, Ondřej Kundra a Jiří Růžek ve studiu Radiožurnálu s moderátorkou Helenou Šulcovou

A jak těžké je v době moderních technologií odhalovat teroristy? „Máme skupiny lidí, kteří nepoužívají elektronickou komunikaci, prověřují se, jeden zná jen toho, koho znát má,“ vyzdvihuje Andor Šándor, podle kterého tajné služby nejsou všemocné. „Na druhé straně jsou data, na druhé personál, který je má vyhodnotit,“ dodává.

A Jan Schneider dodává, že teroristé jsou vždy o kousek dál a techniky, které jsou známy, už zřejmě nepoužívají. „Někdy jsou účinné pradávné techniky, nepoužívat vyspělou telekomunikační techniku, to znamená komunikovat málo a velmi diskrétně,“ vysvětluje.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: heš , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.