Měsíc Marsu Phobos se pomalu rozpadá

Vědci již delší dobu předpovídali zánik měsíce Phobos, protože gravitační síly blízkého Marsu zpomalují měsíc na jeho dráze, berou mu energii a jeho vzdálenost od Marsu proto stále nepatrně klesá (v míře asi 2 metry za 100 let). Nakonec, zhruba za 30 až 50 milionů let, musí Phobos spadnout na povrch Marsu. Slapové síly gravitace Marsu však mají za následek ještě jeden jev a tím je roztahování Phobosu, takže se měsíček postupně nepatrně zvětšuje. To však nemůže jít do nekonečna, protože nakonec dojde k narušení soudržnosti materiálu, ze kterého je Phobos složen. Je tedy pravděpodobné, že se Phobos rozpadne dříve, než dopadne na povrch Marsu.

Měsíc jako skládka kamení nebo pytel s fazolemi

Nejnověji s tímto tématem na základě nedávných pozorování přišel Terry Hurford a jeho kolegové z Goddardova střediska kosmických letů NASA v Marylandu. Přímým vizuálním důkazem možnosti rozpadu Phobosu je sada rovnoběžných rýh, která doslova lemuje celý povrch tohoto malého měsíčku. Tyto rýhy jsou většinou asi 100-200 metrů široké a 10-30 metrů dlouhé. Původně vědci soudili, že Phobos je relativně soudržným a souvislým kamenným tělesem, ale data, přinesená v roce 2008 evropskou sondou Mars Express, naznačila, že Phobos má spíše charakter skládky kamení, držené dohromady jen svrchní o něco soudržnější vrstvou regolitu, tlustou 100 - 150 metrů. Nebo má podobné mechanické vlastnosti jako “pytel s fazolemi”. Phobos má přitom nepravidelný tvar s rozměry 27 × 22 × 18 kilometrů. Poloha většiny rýh souhlasí s oblastí největšího napětí v tělese, vyvolaného slapovými silami Marsu. Toto zjištění přinesly počítačové modely. Některé rýhy jsou také novější než ostatní, což svědčí o postupném až neustálém působení odpovídajícího mechanismu.

Kritická Rochetova mez

Zatím nelze určit přesnou dobu, která zbývá do rozpadu Phobosu, pravděpodobně však půjde o několik milionů let. Kritickým pro rozpad měsíce však bude tak jako tak doba, kdy se Phobos přiblíží k tzv. Rocheově mezi planety Mars. Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Nejpozději tehdy se Phobos rozpadne na množství menších kusů a kousků, které budou postupně dále rozmílány slapovými silami a které postupně vytvoří jakýsi prstenec kolem Marsu. I ten však bude postupně mizet a jeho součásti skončí během dalších desítek milionů let na povrchu Marsu.

Zdroje: Phys.Org, New Scientist, NASA, AstroWatch, Astronomy, Vision Times, Futurism, Scientific American