Pití kávy může prodloužit život

Nová studie amerických vědců totiž ukazuje, že lidé, kteří si denně dopřávají několik šálků tmavého moku, se dožívají vyššího věku. Na svých stránkách o tom informuje americká veřejnoprávní rozhlasová stanice National Public Radio.

Pozitivní vliv kávy na zdraví byl zaznamenán u osob, které si denně daly tři až pět šálků tohoto nápoje. Uvedl to jeden z autorů výzkumu, nutriční specialista Walter Willett z Harvardovy školy veřejného zdraví.

Willett a jeho tým zjistil, že u milovníků kávy bylo o 15 procent nižší riziko, že předčasně onemocní nějakou smrtelnou nemocí. Například chorobou kardiovaskulárního systému, diabetem, nebo neurologickou nemocí, jako je Parkinsonova choroba.

U vyznavačů černého moku byla také nižší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu. Se závěry svého výzkumu seznámili experti odbornou veřejnost prostřednictvím časopisu Circulation.

Čtěte také

Už dřívější studie prokázaly, že umírněné pití kávy snižuje riziko mozkové mrtvice. Vědci také vědí, že vyznavači lahodného moku méně často onemocní cukrovkou druhého typu. Na výzkumu harvardských odborníků je přitom zajímavé zjištění, že z konzumace kávy mají zdravotní přínos i lidé, kteří vyznávají její bezkofeinovou variantu.

Dívka a její ranní káva|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Unsplash

To může být pro mnoho z nás zásadní informace. Na příjem kofeinu totiž nereagujeme všichni stejně. Někteří lidé se tak mohou touto látkou snadno předávkovat. Obecně se má za to, že konzumace více než 400 miligramů kofeinu může negativně ovlivňovat náš spánek a vyvolat pocity neklidu. Jsou ovšem lidé, kteří reagují citlivěji než jiní. Pro takové může být škodlivé cokoliv, co přesahuje množství jednoho šálku silné kávy denně.

Za optimální považují lékaři denní dávku 200 miligramů kofeinu. To odpovídá zhruba dvěma hrnkům kávy. Jenže metabolismus každého člověka reaguje na kofein jinak. I vhodné denní množství kofeinu je tedy velmi individuální záležitost.

„Každý nereaguje na kávu stejně,“ vysvětluje pro National Public Radio profesor Andrew Maynard z Arizonské státní univerzity. Podle něj jsou přínosy pití kávy pro organismus, jak je zdokumentovali harvardští vědci, velmi malé.

Čtěte také

Maynard je přesvědčen, že studie Waltera Willetta a jeho týmu neprokazuje kauzalitu mezi pitím kávy a dožíváním se vyššího věku. Zmíněný výzkum podle jeho názoru jen ukazuje na souvislost mezi oběma jevy. Tato souvislost ale nemusí být nutně příčinná, upozorňuje Maynard.

Kávová zrna|foto: Fotobanka Pixabay

Autor výzkumu Walter Willett ale výsledky práce svého týmu obhajuje. Látky, které káva obsahuje – například ligniny nebo hořčík – totiž s velkou pravděpodobností pomáhají snižovat rezistenci vůči inzulínu a také zánět v těle. To prokázaly už mnohé dřívější studie.

„Kávová zrna jsou doslova nacpaná řadou různých živin a fytochemikálií. Odhaduji proto, že všechny tyto látky vzájemně nějak působí a přinášejí organismu zmiňované benefity,“ říká Walter Willett v rozhovoru pro National Public Radio.

I on ovšem zdůrazňuje, že pozitivní vliv na zdraví má jak káva obsahující kofein, tak její bezkofeinová varianta. To je podle Willetta důležité. Ukazuje to, že onen blahodárný účinek nepramení z kofeinu.

Čtěte také

A co by si z výsledků studie Willettova týmu měl vzít normální smrtelník? Může být pití kávy součástí zdravého životního stylu? „Myslím, že pokud má člověk rád kávu, je v pořádku si z její konzumace udělat každodenní zvyk. Rozhodně by se nikdo neměl cítit provinile kvůli umírněnému pití kávy.“

„Ano, může to být součást zdravého životního stylu. Na druhou stranu bych nedoporučoval, aby kávu začal pít někdo, kdo ji vůbec nemá rád,“ uzavírá celou záležitost autor výzkumu Walter Willett.

Zpracováno ze zahraničního tisku.