Kouř z hořících indonéských lesů trápí i Malajsii. Obává se i dopadu na turismus
V Indonésii už letos shořel tropický deštný les o rozloze Moravy. Po měsících marného boje tam rozsáhlé požáry pomalu uhasínají. Hasičům pomáhají dlouho očekávané monzunové deště, které ale kvůli klimatickým změnám přicházejí rok co rok později. O spálených pralesech se už teď mluví jako o letos nejhorší katastrofě pro životní prostředí. Štiplavý žlutý dým z Bornea a Sumatry dovál vítr přes moře až do malajsijské metropole Kuala Lumpur.
Mrakodrapy v hlavním městě Malajsie jsou v lehkém mlžném oparu, trochu je vidět i smog, ale podle místních je tak dobrý den, že stojí za to vyjít si na procházku. Jindy nebývají špičky mrakodrapů ani vidět.
„Je to dobře vidět z vyšších pater, ale když jdete po ulici, cítíte, že je smog hodně silný. Pálí vás v očích. Jsem kvůli dětem hodně opatrná. Musí všude nosit roušky a pořád si umývat tváře. Mají zakázáno hrát si venku, dva měsíce neviděli park. Jsou naštvané,“ svěřuje se paní Suguna.
Její opatrnost je na místě. Kvůli prachu z hořících deštných lesů onemocnělo hlavně infekcemi dýchacích cest přes půl milionu Indonésanů a Malajsijců.
Dým z indonéských požárů už doputoval i do malajsijské metropole Kuala Lumpur. Natáčel Viktor Daněk
„Problém je tady už deset let a stále se nic nevyřešilo. Není to jen zahrávání si se zdravím, ovlivňuje to třeba i cestovní ruch. Lidé do deštných lesů jezdí kvůli neporušené přírodě. Jak jim ale můžeme tvrdit, že je tu čisté životní prostředí, když se tu valí dým? Dopadá to na všechny. Lidé jsou naštvaní, protože s požáry nemají nic společného a stejně tu mají kouř,“ říká Datuk Manjun.
Je ministrem životního prostředí malajsijského státu Sabah, který s Indonésií na Borneu těsně sousedí. Požáry tam zakládají hlavně indonéští zemědělci vyrábějící levný palmový olej do margarínů, čokolád nebo paradoxně do bionafty. Vypálit nový kus lesa je totiž levnější než hnojit už existující plantáže.
„Chápu, že na Borneu nebo Sumatře potřebují zemědělci deštný les vypalovat, aby měli kam zasadit své plodiny. Ale už je nejvyšší čas, aby se naučili používat jiné metody, jak získat úrodnou půdu. Je těžké je k tomu nutit, ale takto to nemůže jít do nekonečna. Podívejte se, co to dělá s životním prostředím. Museli jsme kvůli požárům na některých místech přestěhovat i orangutany. Naše příroda je odkaz, o který se musíme starat,“ zdůrazňuje Manjun.
Zapalování lesů přitom v Indonésii legální není. Vláda slibuje tvrdé tresty, lokální politici ale podle ochránců přírody často předstírají, že o žhářích nic neví. Palmový olej totiž dává místním práci.
„Vláda v Indonésii je pod velkým tlakem. Indonésané si nikdy moc nestěžovali, ale to se teď změnilo. Znečištění ovzduší dosáhlo nebezpečné úrovně už i ve velkých městech. Nečekám od indonéských politiků okamžité řešení, ale musí přijít s konkrétními kroky, které situaci v nějakém přijatelném období zlepší,“ dodává malajsijský ministr.
Datuk Manjun se snaží být optimistický. Indonéské úřady už vyšetřují přes 300 majitelů palmových plantáží. Přesto nepochybuje, že Borneo příští rok přikryje oblak žlutého dýmu znovu.
