České přístroje se budou podílet na výzkumu sluneční soustavy
Čeští vědci pošlou své přístroje k Marsu, Jupiteru i Slunci. Jejich aparatury budou nejčastěji pracovat na vesmírných sondách Evropské kosmické agentury. Další přístroje nebo jejich části čeští vědci vyvíjejí například pro ruské měsíční sondy Luna a pro družice, které vypustí do kosmu Francie a Japonsko.
K největším úspěchům patří účast na misi ExoMars, při které má česká aparatura zkoumat strukturu Marsu. Další budou ve vesmíru sledovat sluneční atmosféru a také například magnetosféru Země a dalších planet sluneční soustavy.
Řada experimentů pomůže předvídat, jak se bude měnit kosmické počasí. To má podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře vliv i na dění na Zemi. Vysvětluje, že družice ve vesmíru jsou citlivé na to, jak je aktivní zemská magnetosféra, popřípadě samo Slunce.
Čeští vědci pošlou své přístroje k Marsu, Jupiteru i ke Slunci. O jejich podílu na výzkumu vesmíru více zjišťoval Jaroslav Skalický
„Jestliže dochází k magnetickým bouřím, které jsou překvapivé, tak už z historie víme, že můžou třeba vyřadit spojení na dlouhé vzdálenosti, popřípadě i energetické systémy velkých měst,“ dodává Kolář.
Například družice Solar Orbiter se dostane velmi blízko ke Slunci. Bude na ní přístroj, který se zaměří na zkoumání slunečního větru.
„On může za spoustu jevů, které se vyskytují nakonec tady na Zemi. Třeba technologické sítě, různé ropovody a plynovody, korodují zvýšenou mírou díky poruchám, které jsou primárně způsobené změnami ve slunečním větru,“ říká Lubomír Přech z MFF UK v Praze.
Do výzkumu vesmíru se zapojují také vědci Astronomického ústavu AV. Podle Pavla Suchana spolupracují například na projektu sondy Juice k planetě Jupiter, nebo projektu dvojice družic Proba, které budou obíhat kolem Země.
„Budou vzdáleny 150 metrů od sebe, vytvoří obrovský dalekohled – koronograf. Jedna ponese stínítko, které zacloní slunce, a ta druhá bude mít vlastní dalekohled,“ popisuje Suchan.
Prestiž české vědy
Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře se do vesmíru nejdříve, už v příštím roce, dostane zařízení, které bude na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) sloužit ke kalibraci nové generace atomových hodin. Ty jsou nutné k přesnější práci navigačních systému GPS.
Do kosmu se v rámci vědeckých experimentů vydají i nové přístroje z Česka. Hostem ČRo byl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
„Zařízení bylo zkonstruováno na Vysokém učení technickém v Praze. Jeho specialita spočívá v tom, že je schopno měřit laserové záření s přesností na jeden foton, což je unikátní případ. A detektor je právě české provenience,“ vysvětluje Kolář.
Hlavní podíl české účasti ve výzkumu kosmu je podle něj ale především v oblasti fyzikálních věd: „A to zejména v měření elektrických, magnetických polí, měření částic. Čili to, co se v prostoru kolem Země objevuje, vyskytuje. Ať už působením Slunce nebo třeba hvězd a galaktického záření.“
„Jednak to zvyšuje prestiž české vědy, a protože pro tyto přístroje se vyrábí jednotlivé součásti tady v naší republice, tak to má i ten zpětný efekt, že se zvyšuje kvalita, a tím konkurenceschopnost českých podniků,“ dodává Kolář.
