Kobra, netopýr nebo ptakopysk? Kdo je největší spáč?

V čem se liší lidský a zvířecí spánek?

Některá zvířata, například psi, mají podobnou spánkovou architekturu, jako lidé. Střídá se u nich REM a non-REM fáze spánku a obě mozkové hemisféry spí současně. S člověkem sdílejí dokonce i jeden doprovodný spánkový neduh – chrápání. Nicméně spánkem zdaleka nejpodobnější jsou člověku některé druhy primátů, třeba makakové.

Hodně zvířat spí ale naopak velmi odlišně. Například krokodýl je schopný spát pouze jednou hemisférou, zatímco druhá bdí. A některé druhy zvířat využívají tento unihemisferální spánek jen někdy. Když je třeba husa uprostřed svého hejna, spí oběma spánkovými hemisférami, zatímco když je na kraji, spí s jednou aktivní hemisférou a otevřeným okem, aby dávala větší pozor na predátory.

Rekordman spí 20 hodin

Zatímco u lidí je průměrná doba spánku 8 hodin za den, ve zvířecí říši existují rekordmani, kteří toho naspí výrazně méně, nebo naopak výrazně více. Bezkonkurenčně největším spáčem je netopýr, který spí téměř 20 hodin denně. Na paty mu pak šlapou některé kočkovité šelmy. Naopak enormně málo spí kopytníci nebo sloni. Stačí jim zhruba jen tři hodiny.

Krokodýl siamský|foto: Martin Vobruba, Zoo Plzeň

Jednotlivé druhy zvířat se ale liší nejenom délkou spánku, ale i jeho rozložením. Některé spí stejně jako lidi v kuse, ale třeba potkan má polyfázický spánek – střídají se u něj krátké epizody spánku a bdění.

Krátkodobým nedostatkem spánku proti depresím

Dlouhodobá spánková deprivace má na zvířata, stejně jako na lidi, negativní dopad. Může se dokonce neblaze promítnout do jejich kognitivních schopností. Oproti tomu krátkodobý nedostatek spánku může mít až euforizující, resp. protidepresivní účinek. V minulosti to opakovaně potvrdily pokusy s dobrovolníky a spánková deprivace se dokonce v psychiatrii využívá jako jedna z léčebných metod proti depresím.

Porucha spánku dělá ze zvířat snadnou kořistí

Zatímco u lidí jsou spánkové poruchy stále hojnější, u zvířat jde spíše o vzácnost. Pokud se totiž u některého zvířete v divoké přírodě spánková porucha objeví, většinou příliš dlouho nepřežije. Zvíře si není schopné ulovit potravu, případně se samo stává snadnou kořistí. Funguje tedy přirozená selekce, aby se tyto poruchy geneticky dál nepředávaly.

Černý labrador|foto: Ewa Pniewska

Jiné je to ale u našich čtyřnohých domácích mazlíčků – zvlášť náchylní jsou ke spánkovým poruchám dobrmani, labradoří a malí pudlíci.

REM fázi spánku si nejdéle vychutnává ptakopysk

Spánek ale nemá jen jednu primární – odpočinkovou - funkci. Je prokázáno, že například REM fáze spánku souvisí s pamětí a učením. Proto je u dětí mnohem delší než u dospělých. A jak je tomu u zvířat? Různě. U delfíních mláďat REM fáze téměř není, naopak ptakopysk ji má nejdelší.

Dalším tématem Magazínu Leonardo byly sinice a to, jak přispívají ke změně klimatu. Pořad připravila Tereza Šťastná, respondenty byli neurofyzioložka PhDr. RNDr. Tereza Nekovářová, Ph.D., zvěrolékař MVDr. Lukáš Duchek a Dr. David Gozal z University of Chicago.