Rakouské ledovce rychle tají. Podle vlekařů nejde o novinku, důkazem je prý ovčí trus

Změny v klimatu se projevují ve všech částech světa, i v rakouských Alpách. Tamní ledovce přišly za posledních 160 let o víc než polovinu své plochy. Kvůli tomu jsou tenčí, a tedy tmavší a zranitelnější. A tají o to rychleji. Vědci hledají přesnou příčinu, vlekaři jsou vyzbrojeni desítkami tisíc sněžných děl a také kuriózními argumenty. Ovčí trus ve třech tisících metrech nad mořem prý dokazuje, že oteplování v Alpách není historicky žádnou novinkou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sněžná děla nad Söldenem

Sněžná děla nad Söldenem | Foto: Vojtěch Berger

Tyrolský Sölden na první pohled nevypadá, že by měl problémy s nedostatkem sněhu. Všude na kopcích hučí sněžná děla. Jenom tady do umělého zasněžování v minulých letech investovali až 70 milionů eur.

Jakob Falkner vede firmu, která tu provozuje vleky a lanovky. Klimatické změny jsou pro něj součástí byznysu a výzva, se kterou se musí vyrovnat.

„Klimatické změny tu přece byly vždycky. Dám vám jeden příklad. Když jsme před asi 10 lety stavěli horní stanici jedné z nových lanovek, kopaly se základy ve výšce 3250 metrů nad mořem. A při tom to nahoře strašně smrdělo. Nechali jsme udělat rozbor půdních vzorků, a víte, co se zjistilo? Že je to ovčí trus! Ale co by ovce dělaly ve třech tisících metrech?! Nemám jiné vysvětlení než to, že kdysi dávno tady bylo také mnohem teplejší klima.“

"Sněhový král" Jakob Falkner, majitel okolních lanovek a vleků | Foto: Vojtěch Berger

Ani vědci si nejsou jistí, co přesně může za mírnější alpské zimy a výrazné tání ledovců v posledních dvou dekádách a jestli Rakousko nezažívá zkrátka jen další klimatický výkyv, tak jako několikrát v minulosti. To, že se něco děje, ale jasně ukazují i přístroje Andrey Fischerové, odbornice na ledovce z univerzity v Innsbrucku.

„Za posledních 100 let se průměrná roční teplota v Alpách zvýšila o dva stupně Celsia, a to je víc než celosvětový nárůst. Může to mít různé příčiny, rakouské Alpy mají hodně kontinentální podnebí. Jeden jediný horký rok ale může připravit ledovec o vrstvu ledu, která je silná jeden a půl metru.“

Sigimu Grünerovi patří v Söldenu mimo jiné luxusní hotel, tenhle někdejší závodník na lyžích a dnes vášnivý propagátor freeridu má ale blízko i k přírodě.

Hoteliér Sigi Grüner má na udržitelnost lyžování vlastní názor | Foto: Vojtěch Berger

Dokáže tak spojit dva pohledy - ten podnikatelský, kde je sníh a turisté zdrojem obživy. A ten ekologicky šetrný a udržitelný.

„Přímo nad námi jsou ledovce. Vodu, která z nich v létě odtává, se aspoň z malé části snažíme zachytit v zásobních jezerech a schovat si ji na zimu pro výrobu sněhu. Umělý sníh vyrobený z téhle vody pak zase roztává a napájí podzemní prameny, ze kterých si bereme u nás v údolí pitnou vodu. Kdybychom vodu nechali prostě z ledovce odtéct, nenávratně bychom o ni přišli. Ano, na výrobu sněhu je potřeba dost elektřiny. Ale ta se u nás v Tyrolsku často získává také ekologicky, z vodních elektráren.“

Rakouské sjezdovky v dohledné době nejspíš bez sněhu nezůstanou, celkem je lemuje asi 20 tisíc sněžných děl. Hledají se ale i alternativy k tradičním zasněžovacím systémům, třeba nad Söldenem už druhý rok testují takzvaný umělý mrak na sníh, kde se sněhové vločky nestřílejí z děla, ale vyrábějí se v mlze a formují se přirozeným způsobem. Je to ekologičtější a levnější. Navíc sníh má kvalitu opravdového prašanu, i když se ho zatím z umělého mraku sype jen málo.

Vývojář umělého mraku na sníh Walter Klasz | Foto: Vojtěch Berger

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme