V Paříži pokračuje klimatická konference. Francie a Indie oznámily vytvoření solární aliance
V Paříži pokračuje druhým dnem mezinárodní klimatická konference. Sto padesát států se na summitu snaží dohodnout na postupu, který by omezil globální oteplování. Nová dohoda má za úkol nahradit Kjótský protokol. Jednání potrvají 14 dní. První výsledky se už ale objevily. Například Francie a Indie oznámily vytvoření takzvané solární aliance.
"Solární aliance sdružuje země, které chtějí využít jedinečnou příležitost na produkci energie ze slunce, která je levná a je jí dostatek,“ představil projekt francouzský prezident François Hollande.
Aliance má za úkol zvýšit ve světě podíl čistých zdrojů energie. Zatím se k ní připojilo 70 zemí.
Podle indického premiéra Nárendry Módího se svět musí otočit k energii budoucnosti, kterou je podle něj Slunce. Indie má smělé plány do budoucna. V roce 2022 by chtěla mít ve slunečních elektrárnách instalovaný výkon 100 gigawatů.
V Paříži zazněly i další konkrétní závazky. Spojené státy spolu s Kanadou a některými evropskými zeměmi například ohlásily založení fondu, z něhož budou moci čerpat peníze rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Zatím do tohoto fondu vložily zhruba 250 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes šest miliard korun.
Vlády dvacítky zemí světa včetně USA, Číny a Indie zase oznámily, že v následujících pěti letech dají v přepočtu až půl bilionu korun na výzkum, vývoj a výrobu ekologických zdrojů energie. Tuto iniciativu podpořili i soukromí investoři, mezi nimiž je třeba zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo šéf Facebooku Mark Zuckerberg.
Globální konference o klimatu začala včera v Paříži. Úvodní den byl vyhrazen projevům šéfů států a vlád 150 účastnických zemí, dnes odstartují odborné debaty.
Svou práci zahájí různé expertní skupiny. Jednání se zaměří například na ochranu lesů nebo na problematiku zemědělství. Speciální setkání se bude věnovat dopadům klimatických změn na Afriku, která je v současnosti pociťuje asi nejvíc. Na tomto setkání vystoupí třeba francouzský prezident François Hollande nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Hlavně ale začnou jednání o podobě finální verze dohody o snižování emisí skleníkových plynů, které by mělo planetu uchránit před ničivými důsledky globálního oteplování.
Už před konferencí se očekávala velmi složitá vyjednávání. Především mezi vyspělými a rozvojovými státy totiž stále panují rozpory v tom, jak by závěrečný dokument měl vypadat a zda by měl být právně závazný.
Si Ťin-pching, prezident Číny, která je vůbec největším producentem skleníkových plynů na světě, ve svém projevu apeloval na to, aby si každá země mohla v boji s klimatickými změnami zvolit svoji vlastní cestu, která bude nejlépe vyhovovat jejím národním podmínkám.
Naznačil tím, že Čína jako jeden z hlavních znečišťovatelů ovzduší zatím není příliš ochotná se podřídit nějakému celosvětovému závazku. Čína ostatně nepřijala ani Kjótský protokol z roku 1997, který má případná dohoda z Paříže od roku 2020 nahradit.
