Britská Dolní sněmovna bude hlasovat o zapojení země do útoků v Sýrii
Do leteckých úderů na pozice Islámského státu v Sýrii by se mohla brzy zapojit i Velká Británie. Dnes večer o tom bude rozhodovat Dolní sněmovna, o hlasování se však mluví víceméně jako o formalitě. Vládu nejspíš podpoří i několik desítek opozičních labouristů.
Zatím smějí stroje Královského letectva útočit jen v Iráku. Ministerský předseda David Cameron však argumentuje, že hlavní základny islamistického hnutí jsou v Sýrii.
Podle něj bezpečnostní hrozba prorůstá z Iráku do Sýrie a opačným směrem a je nesmyslné omezovat letecké údery jen na území Iráku, když sami islamisté hranice neuznávají.
O možném zapojení Britů do náletů v Sýrii mluvili zpravodaj ČRo Jiří Hošek a analytik ČRo Milan Slezák
„Vládní plán je součástí širší strategie, která obsahuje snahu o politické řešení konfliktu, diplomatické kroky i navýšení humanitární pomoci. Přejeme si mír v Sýrii, ale současně bojem proti této odporné teroristické organizaci ochraňujeme naše národní zájmy,“ uvedl Cameron.
Vládu zřejmě podpoří i část opozičních labouristů – podle Guardianu by se mohlo jednat 60, podle BBC však i o 90 a více poslanců.
Volná ruka od Corbyna
Šéf Labour Party Jeremy Corbyn je sice proti bombardování cílů v Sýrii, poslanci včetně několika členů stínového kabinetu však hrozili rezignacemi, pokud by museli důsledně dodržet stranickou disciplínu, a nakonec v tomto směru dostali volnou ruku.
Odbojné zákonodárce nezviklal ani postoj členské základny labouristů, kterou Corbyn oslovil e-mailem. Z členů a sympatizantů strany se prý 75 procent lidí vyslovilo proti útokům.
Corbyn prý nepochybuje, že vládní návrh sněmovnou projde, vážné pochybnosti však prý zůstanou. Podle něj žijí třeba v baště islamistů, městě Rakka, civilisté, kteří si nepřejí, aby je někdo bombardoval.
Předseda Labour Party také zpochybnil jeden z pilířů vládní argumentace, že v Sýrii je 70 tisíc ne-extremistických bojovníků, kteří jsou schopni se vzdušnou podporou dobýt území kontrolovaná Islámským státem.
Není to poprvé, co vojenské otázky stranu rozdělují. Třeba v roce 2003 ani třístupňová partajní instrukce neodradila osm desítek labouristických poslanců od rebelie proti Tonymu Blairovi při hlasování o válce v Iráku.
Odpůrci rozšíření náletů zmiňují mimo jiné i obavy, zda se s tímto krokem nezvýší riziko teroristických útoků na britské cíle.
Na to vláda říká, že Spojené království je už dávno v první skupině nejlákavějších terčů teroristů, a že se ono beztak vysoké nebezpečí už dál nezvýší.
V souvislosti s tématem se v Británii hodně řešil i výrok premiéra David Camerona, který nazval Jeremyho Corbyna kvůli jeho postoji „sympatizantem teroristů.“ Řada politiků má za to, že premiér přestřelil a měl by se omluvit.
