NATO pozvalo Černou Horu ke vstupu do aliance. Kreml pohrozil odvetnými opatřeními
Ministři zahraničí zemí NATO jednomyslně vyzvali Černou Horu k začátku jednání o vstupu. Balkánská země by se tak měla stát 29. členem aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga čeká ovšem Černou Horu ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem.
Vstup Černé Hory musí ještě schválit parlamenty ve všech zemích aliance, což chvíli potrvá.
„Předpokládáme, že Černá Hora by mohla plného členství dosáhnout v horizontu jednoho roku až dvou let,“ uvádí český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Černá Hora dostala pozvánku do NATO. Mluvil o tom Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany v Brně
Země NATO Černou Horu také vyzývají, aby pokračovala ve zlepšování vlády práva i v dalších reformách.
Česko členství této země v NATO jednoznačně podporuje, jak Českému rozhlasu řekl náměstek ministra zahraničí Jakub Kulhánek:
„To, že se Černá Hora stane dalším členem aliance, určitě pomůže k posilování stability a bezpečnosti na Balkáně.“
„Hodnotíme politiku otevřených dveří aliance jako jeden z nejefektivnějších nástrojů a politik aliance obecně, která přispívá k posilování stability a bezpečnosti,“ dodal Kulhánek.
Rusko protestuje
Proti rozšiřování aliance protestuje Rusko, které to označuje za bezpečnostní hrozbu, což NATO jednoznačně odmítá. Zástupci NATO opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Pěskov upozornil, že tento krok nezůstane bez ruské odpovědi. „Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce,“ varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. Jeho zástupce ve výboru upozornil, že konkrétní opatření již chystá generální štáb.
Ani v Černé Hoře samotné však nemá vstup jednoznačnou podporu.
Vstup Černé Hory do NATO by znamenal další krok ke stabilizaci Balkánu, uvedl Tomáš Pojar, prorektor pro zahraniční vztahy z CEVRO institutu
„Armáda Černé Hory je poměrně bezvýznamná, má necelé 2000 mužů, rozpočet v přepočtu asi miliardu korun. Z tohoto pohledu to není nic moc. Na druhou stranu země má velmi důležitou geografickou polohu a právě tu může NATO nabídnout,“ vysvětluje Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany v Brně.
Významným příspěvkem může podle něj být i to, že po přijetí Černé Hory do NATO bude Srbsko, významný spojenec Ruska na Balkáně, obklíčeno státy NATO, což oslabí pozici Ruska na Balkáně.
„Moskva se vždycky ohrazuje proti jakémukoli rozšiřování aliance na východ,“ připomněl Tomáš Pojar, prorektor pro zahraniční vztahy z CEVRO institutu. „Moskva se bude snažit rozviklat černohorskou společnost a ztížit přístup Černé Hory do Severoatlantické aliance.“
„Myslím, že se jí to spíše nepovede - a zároveň doufám, že se jí to nepovede - a že Černá Hora skutečně do aliance vstoupí, protože to bude znamenat další krok ke stabilizaci Balkánu.“
„Fakt začlenění Černé Hory bude znamenat, že aliance bude v zásadě kontrolovat celé pobřeží Jaderského moře a do určité míry celé severní pobřeží Středozemního moře, a to je jedině dobře,“ poznamenal Tomáš Pojar.
