Irák nechce turecké vojáky u Mosulu. Chtěli podpořit v boji s IS, brání se Ankara
Turecko oznámilo, že nebude přesouvat další vojáky do výcvikového zařízení severně od iráckého Mosulu, zatím je však nestáhlo. Ke stažení stávajícího kontingentu včera Ankaru vyzval Bagdád. Ten pohrozil, že pokud se stovky tureckých vojáků z oblasti Mosulu nestáhnou do dvou dnů, může se obrátit na OSN. Ankara se brání, že v oblasti působí na žádost Iráčanů.
Turci v oblasti poblíž Mosulu – což je město pod kontrolou Islámského státu – už nějaký čas působí jako poradci a cvičitelé iráckých bojovníků.
„Výcvikový tábor není nový. Minulý rok jím prošlo 2000 dobrovolníků z Mosulu, aby pak bojovali proti Islámskému státu. Program vznikl na žádost mosulského guvernéra a v koordinaci s iráckým ministerstvem obrany,“ uvedl turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Turecko-irácký spor ohledně tureckých jednotek u Mosulu přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Bagdád je však pobouřen příchodem nových tureckých posil bez jeho vědomí. V této souvislosti mluví o nepřátelském činu a porušení národní svrchovanosti.
Ankara vzkázala, že se jedná o rotaci vojáků určených k obraně tábora, podle Bagdádu se s ním však Turecko na příjezdu nové skupiny nedohodlo a mělo by ji z oblasti stáhnout.
Čas na to má do zítřka. Pokud tak neučiní, Irák má podle premiéra Hajdara Abádího právo použít „všechny možnosti“ včetně toho, že se obrátí na Radu bezpečnosti OSN.
Kvůli přítomnosti Turků, kteří u Mosulu cvičí zejména sunnitské irácké Araby, tlačí na vládu i šíité. Varují, že podobně by mohly do země přijít i armády sunnitských nebo západních států.
„Pokud turečtí vojáci z Iráku neodejdou a irácká armáda je k tomu nedonutí, pak tu budeme mít brzy jednotky dalších zemí – Ameriky, Saúdské Arábie nebo Kataru,“ varoval irácký šíitský politik Hákim Zamílí.
Kvůli PKK?
Turecko oznámilo, že už vojáky do oblasti nebude přesouvat, zatím je však nestáhlo.
„Cílem naší spolupráce s Irákem je skoncovat v této zemi s terorem. Ve výcvikovém táboře Baašíka a na dalších místech jsme trénovali své irácké bratry pro boj proti Daiši, tedy takzvanému Islámskému státu. A v tom výcviku budeme pokračovat,“ prohlásil Davutoglu.
Možným důvodem, proč chce v oblasti vojáky mít, by mohla být skutečnost, že se v regionu iráckého Kurdistánu schovávají bojovníci z Kurdské strany pracujících (PKK), kteří utekli z Turecka, a armáda chce mít možnost proti nim zasáhnout.
O turecko-iráckém sporu mluvil Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha
Podle Břetislava Turečka, vedoucího Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha, by to nebylo nic nového, protože podobné výpady proti PKK na irácké území, podnikali Turci i v minulosti.
„Tehdy – mluvím o devadesátých letech – také proti tomu velmi formálně protestovala irácká vláda, tehdy vedená Saddámem Husajnem. Jenže to byl takový paria, a nikdo ty jeho výhrady, že jednotky jedné z armád Severoatlantické aliance ilegálně vstoupily do jeho země, nebral na Západě vážně. A je dost možné, že zkrátka Turecko jedná dále v těchto mantinelech, byť už za trochu jiné politické konstelace na Blízkém východě,“ řekl Tureček v rozhovoru pro Český rozhlas.
O neoficiálních motivech však lze možná uvažovat i na irácké straně. Turecký ministr zahraničí v souvislosti se sporem naznačil, že by za reakcí Bagdádu mohly být „jiné země“. A sdělil, že se názor jeho vlády odlišuje od íránské politiky v Sýrii a Iráku.
Podle Turečka bude důležité, jak se ke sporu postaví USA, které jsou jednak v NATO, a také mají poměrně dobré vztahy se stávajícím iráckým vedením.
Nějakou ozbrojenou konfrontaci Turecka s Irákem Tureček nepředpokládá. „Už proto, že irácká armáda v těchto oblastech prostě není, ta odtamtud loni utekla pod náporem Islámského státu,“ dodal Tureček.
