Petr Holub: Výzkum před dotační propastí
Měl to být rozhodující krok na vzestup tuzemského výzkumu, který už přece jednou musí dosáhnout západoevropské úrovně.
Nakonec ale bude česká věda sčítat ztráty v řádu desítek miliard, což může její rozvoj naopak na řadu let utlumit. Tak vypadá problém, se kterým si v této chvíli nikdo neví rady.
Do potíží se dostal systém evropských dotací pro výzkum, konkrétně dotační program Výzkum a vývoj pro inovace, ze kterého bylo rozděleno v uplynulých sedmi letech celkem 50 miliard korun.
Teď však není jisté, jestli všechny dotace Evropská komise proplatí a jestli se naopak nebudou vracet peníze, které Česko dostalo z Bruselu na zálohách. Jaké budou z pohledu státní pokladny či univerzit ztráty, to se ještě neví.
Tuzemské byrokraty to mohlo napadnout už dávno. Evropská unie se snaží na své peníze důkladně dohlížet. Proto je nejjednodušší, když je členské státy utratí za infrastrukturu. Prostě se zpracuje projekt, pak proběhne soutěž na dodavatele a pak se postaví nějaké dálnice.
V zásadě na tom není co splést a pokud něco není v pořádku, tak jsou dotační ztráty v řádu procent. Silnice přece stojí a auta po ní jezdí.
Investovat do výzkumných ústavů a nakupovat pro ně drahé přístroje znamená mnohem složitější proces. Zdejší výzkumníci se o peníze hlásili, to je pochopitelné. Předpokládali totiž, že si za ně postaví výzkumná centra přesně podle svých výzkumných cílů a že v těchto centrech uskuteční své vědecké úmysly a sny.
Vláda jim vyšla vstříc, protože jak známo, zdejší stát podporuje vědu ze všech sil. Skutečně také evropské peníze utratili, bohužel se však zdá, že přitom nedodrželi přísná evropská pravidla.
Celý problém ukázal ve zkratce případ výzkumného ústavu CEITEC, který buduje brněnská Masarykova univerzita. Koupili dvě magnetické rezonance od firmy Siemens a přitom obešli zákon o zadávání veřejných zakázek. Obstarali si posudky, podle kterých nezbytně potřebují rezonance od Siemensu a německý koncern oslovili bez veřejné soutěže v jednacím řízení.
Z pohledu vědců i ministerstva školství, které peníze přidělilo, bylo všechno v naprostém pořádku, nemysleli si to však další výrobci rezonanci, což jsou jiné světové koncerny GE, Philips a Toshiba. Posudky o unikátnosti přístroje od Siemensu jsou prý nedostatečné a měla tedy proběhnout otevřená veřejná soutěž. Také postoj konkurentů je pochopitelný.
Argumenty konkurence teď připustili experti ministerstva spravedlnosti i financí. Je tedy pravděpodobné, že Češi raději Brusel o proplacení ani nepožádají. A samozřejmě musí řešit nákupy v jiných ústavech, protože i tam se postupovalo podle stejných pravidel jako v Brně.
V této chvíli si veřejná správa nechce problém ani připustit, protože opravdu hrozí ztrátou v řádu desítek miliard. Je dost pravděpodobné, že se peníze pro výzkumníky stanou motivem nesmlouvavého zákulisního politického boje. Ovšem i ten se bude odehrávat v rámci sčítání ztrát nepromyšleného superprojektu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.