Přechod k zemědělství změnil genetickou výbavu člověka
Rozšíření zemědělství vědci považují za revoluci v dějinách lidstva. Ve střední Evropě k ní došlo zhruba před 7500 lety, kdy se čím dál víc našich předků začalo věnovat pěstování nejrůznějších plodin a chování dobytka.
Nová rozsáhlá studie teď dokládá, že tato zásadní proměna životního stylu ovlivnila také genetickou výbavu člověka. Na svých stránkách o tom informuje rakouský deník Der Standard. Odvolává se na materiál zveřejněný v odborném časopise Nature.
V důsledku přechodu k zemědělství se homo sapiens musel přizpůsobit řadě faktorů: novému prostředí, změněným životním podmínkám, jinému způsobu stravování a také soužití se zdomácnělými zvířaty a jejich parazity.
Selektivní procesy, ke kterým u lidí tehdy docházelo, jsou přitom patrné i v genomu dnešních Evropanů.
Zjistila to mezinárodní skupina expertů, které vedli Wolfgang Haak, genetik působící na univerzitě v australském Adelaide, a Johannes Krause, profesor archeologie a paleontologie na univerzitě v německém Tübingenu.
Vědci okolo těchto dvou badatelských kapacit vyhodnotili genomy – tedy soubor veškerých genetických informací – z pozůstatků 230 osob, které žily v období 6500 až 300 let před naším letopočtem.
Kosterní pozůstatky pocházely z poměrně rozsáhlého území – od euroasijské stepi až po dnešní Španělsko. Posbíraná data potom odborníci porovnali s genetickými informacemi více než dvou tisícovek dnešních Evropanů. A co zjistili?
Hned několik věcí. Vůbec poprvé byly do podobné studie zahrnuty také geonomy 26 zemědělců z doby kamenné, kteří žili na území dnešního západního Turecka. Vědci je tak mohli porovnat s genetickou výbavou jejich současníků ze střední Evropy.
A ukázalo se, že obyvatelé vzájemně tak vzdálených oblastí byli už v době kamenné úzce příbuzní. To znamená, že pěstování plodin a chov dobytka byly už před zhruba 8000 lety rozšířeny na velkém území evropského kontinentu.
Z nových dat ale vědci získali hned několik dalších poznatků, píše Der Standard. Například zjistili, že genetická proměna, která našim dospělým předkům umožňovala trávit mléčný cukr, se vyskytla před zhruba 4000 lety. A ne už před 8000 lety, jak se dosud všeobecně předpokládalo.
Ve stejnou dobu, tedy před 4000 lety, se také objevily první genetické varianty, které svědčí o lepším zásobování organismu vitaminem D. Nositeli těchto genů jsou dnes mnohé severoevropské národy.
Zmiňované genové varianty podle odborníků souvisejí se světlejší kůží dnešních Evropanů. Právě světlejší pokožka totiž umožňuje větší propustnost slunečního záření. A to je pro obyvatele střední a severní Evropy velmi důležité proto, aby se v jejich organismu mohl tvořit dostatek vitaminu D.
Přizpůsobení člověka usedlému stylu života, který souvisí se zemědělstvím, je ale patrné také v dalších genech, které zkoumal mezinárodní tým vědců. Například v těch, které jsou důležité pro lidskou imunitu.
„Narůstala tehdy hustota zalidnění. Lidé najednou žili v blízkosti domestikovaných zvířat, jako byly ovce, kozy, krávy a prasata. Není proto velkým překvapením, že docházelo k selekci genů. Vůbec poprvé však pro tento proces máme důkazy,“ cituje Der Standard jednoho z vedoucích badatelského týmu Wolfganga Haaka.
Mnohem větší překvapení představoval pro vědce objev genů, které určují vnější vzezření. Například genu EDAR, který se dnes vyskytuje pouze u Asiatů a původních obyvatel Ameriky.
Souvisí s tvrdostí vlasů, vyšším počtem potních žláz, tvarem zubů a hrudníku. Tento gen teď badatelé objevili v genové výbavě pravěkého lovce, který žil před 7000 lety na území dnešního Švédska.
K selekci genů docházelo také s ohledem na tělesnou výšku. V této souvislosti experti vystopovali dva proti sobě jdoucí trendy:
Výška zemědělce z doby kamenné, který žil na Iberském poloostrově, se před několika tisíci lety značně zmenšila. Ve stejnou dobu se ale zvětšila výška příslušníků stepních národů.
Vědci předpokládají, že dnešní rozdíl mezi severem a jihem, co se týká tělesné výšky, souvisí právě s těmito protichůdnými trendy. To by zase nasvědčovalo tomu, že stepní národy se v mnohem větší míře promíchávaly se Severoevropany než s obyvateli zbytku kontinentu.
Tolik rakouský deník Der Standard o nejnovější studii mezinárodního vědeckého týmu, zaměřené na genovou výbavu našich předků.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
