Automatky: Stát se v Česku matkou znamená přijít o práci, kvalifikaci i peníze
Již několik let ženy převyšují muže v počtu absolventů vysokých škol a míra zaměstnanosti bezdětných žen je u nás nejvyšší v rámci EU. Jejich situace se ale dramaticky promění s narozením dítěte. Český stát je velmi štědrý v udělování dlouhé rodičovské dovolené, vyvažuje to ale nedostatečnou sítí péče o děti mladší tří let a tlakem na výhradní péči ze strany matky. Šance pro ženu vrátit se zpět do práce se díky tomu výrazně snižuje, to vše vyplývá z analýzy organizace Gender Studies, jejíž ředitelka Helena Skálová přijala pozvání do Automatek společně s analytičkou a výzkumnicí think tanku IDEA při CERGE-EI Klárou Kalíškovou.
„I přesto, že zaměstnavatelé mají povinnost držet matkám místo až do tří let věku dítěte, ženy se často nemají kam vrátit. Jejich místo je zrušeno, nebo je zaměstnavatel nechce zpět a dává to dostatečně najevo, následně si ženy rozmyslí, zda se chtějí na takovouto pozici vracet,“ říká Klára Kalíšková.
Podle výzkumů hledají matky návrat k placené práci dříve než ve třech letech dítěte, hledají flexibilitu a možnost kombinovat práci s péčí o děti. Samozřejmě chtějí dobré pracovní podmínky, vlastní příjem a uspokojení z kreativní práce. Ve výsledných číslech to znamená, že když se po letech snaží české matky vrátit do práce (mnoho z nich rodičovské dovolené řetězí), více než 60 % z nich končí na úřadu práce.
Zřejmě i proto ženy řeší svoji situaci jako osoby samostatně výdělečně činné. „Počet žen s malými dětmi, které se rozhodly podnikat, narostl za poslední roky o 74 %.“ Často to však není jejich první volba, ale vynucená strategie. „Kdyby měly ženy možnost pokračovat v zaměstnaneckém poměru, tak jej preferují,“ říká Helena Skálová. Ženy dnes tvoří 30 % všech podnikajících v ČR a mají v průměru vyšší vzdělání než muži (71 % má alespoň střední vzdělání s maturitou, což má 56 % podnikajících mužů).
Z výzkumu vyplývá, že pracovat jako OSVČ s sebou nese problémy, které mohou být pro matky likvidační. Je to zejména nutnost platit zálohy, nedostatek služeb péče o děti a nedostatek podpory z okolí, od partnera i širší rodiny.
Na to, zda si ženy volí možnost být doma s dětmi dobrovolně, protože je to naplňuje a uspokojuje více než pracovní pozice, neexistují podle Heleny Skálové žádná relevantní čísla. „Ze statistik vyplývá, že valná většina žen si přeje být doma celý první rok dítěte. Víme také, že ženy jsou motivované jednoznačnou preferencí práce na částečný úvazek.“
V současnosti se průměrná měsíční mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78 % průměrné mzdy mužů.
„Z výsledků také vyplývá, že vzhledem k vysoké kvalifikaci žen u nás mají jejich snížené šance na trhu práce celospolečenský dopad. Kvalifikovaný odhad Jiřího Šatlavy z Národohospodářského ústavu říká, že pokud by se na trh práce dostalo ročně o 20 % více žen s malými dětmi, znamenalo by to přínos až 3 miliard pro státní rozpočet. A to jenom v odvodech na zdravotní a sociální pojištění, pokud by ženy pracovaly za normální plat. Tato částka by pak mohla pokrýt náklady spojené s lepší dostupností institucí pečujících o malé děti a tím umožnit vstoupit na trh práce dalším ženám,“ dodává Skálová.
Zdá se, že stát se matkou v Česku znamená přijít o práci, kvalifikaci i peníze. Je tomu opravdu tak? Vede naše cesta od mateřství k nezaměstnanosti? A co s tím? Poslechněte si další díl Automatek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
