Bude mít Česko své Křemíkové údolí nebo je projekt Sillicon Valey neopakovatelný?

Jenže i Sillicon Valley vzniklo za mohutného přispění státu a vznikly firmy, jejichž produkty a služby využívá celý svět. Může i Česko vybudovat své Křemíkové údolí, nebo zaspalo dobu?

„Musíme na kultuře neúspěchu zapracovat. Byla jsem jednou na fuck-up night a je to inspirativní. Slyšíte lidi, jak vypráví o svých neúspěších, situacích, kdy zjistili, že budou muset zbankrotovat. To vás namotivuje, protože vidíte, že i po takových eskapádách je možné se znovu postavit na nohy a dosáhnout úspěchu příště. Vás to zbavuje strachu se pustit do podnikání,“ říká Ruth Cremerová z německého seed fondu High-Tech Gründerfonds.

Motivovat mladé lidi k podnikání a naučit je podnikatelsky přemýšlet na základní škole, považuje za důležité i Petr Očko z českého Ministerstva průmyslu a obchodu. Teprve tehdy se systematická státní podpora začínajících firem nebo jejich propagace v zahraničí pomocí Czech Acceleratoru nebo We4Startups stává efektivní. „ČR je v objemu kapitálu, kde jde o investice do začínajících firem, na jednom z posledních míst EU,“ připomíná Petr Očko.

Seed investice jsou finanční prostředky investované na rozjezd začínajících firem, které mají produkt a chtějí ho dostat na trh. Jako v případě inkubátoru Rheingau Founders, kde pracuje Marius Weber. „Potvrzuji, že zájem o startupy vzrůstá. Před deseti lety žádné fondy s rizikovým kapitálem v Německu neexistovaly a zájem vlády o tuto oblast byl nulový. Před 10 lety odcházeli absolventi německých univerzit do korporátní sféry, bank nebo na pozice konzultantů. Dnes víc než 40 procent z nich zkusí založit vlastní firmu.“

Německo a Izrael, v oblasti startupů jsou tyto země pro inspiraci do Česka jasná volba. Německo proto, že s Českem sousedí a česká ekonomika na německé závisí. Izrael proto, že mu dnes neřekne nikdo jinak než startupová země. Za úspěchem stojí státní program Yosma, který měl podporovat vznik soukromých fondů s rizikovým kapitálem. Ty následně podporovaly startupy. Dnes funguje v Izraeli přes 6 000 startupů a na burze Nasdaq, kde se obchodují high-tech společnosti, obsadil skoro 8,5milionový Izrael s počtem zalistovaných společností třetí příčku - po USA a Číně.

Muž, který se do dějin Yosmy a izraelské startupové scény výrazně zapsal, je Jacob Fass. Na žádost premiéra Bohuslava Sobotky radí českému Ministerstvu průmyslu a obchodu, jak nastavovat pravidla státní podpory startupů. Rada číslo jedna je: stát může zřizovat fondy s rizikovým či rozvojovým kapitálem, neměl by je ale řídit. „Můžete být brilantní byrokrat, možná skvělý ministr, ale to z vás pořád nedělá odborníka na startupy a jejich předměty podnikání. Když chcete spravovat fond, najměte si na to odborníka. Role vlády může zůstat vlivná. Ale fondy ať nespravuje.“

Petr Očko z českého Ministerstva průmyslu a obchodu|foto: Ondřej Besperát

Dnes v Izraeli funguje na 160 podobných fondů. „Počet startupů, počet exitů a peníze, které pro to získáme, je větší než v Anglii, Německu a Francii dohromady. Kdybyste se před 20 lety zeptali židovské matky, jaké povolání si přeje pro svého syna, řekla by lékař nebo právník. Teď řekne, aby pracoval v sektoru high-tech,“ říká Jacob Fass, poradce českého Ministerstva průmyslu a obchodu.

Náridní inovační fond bude fungovat teprve od přelomu roku 2016 a 2017 a jeho podstatou je, že bude koinvestiční. Přímé kapitálové vstupy nebo podpora pomocí fondů s tzv. venture capital, v překladu rizikovým kapitálem, jsou v českém prostředí výjimkou. Petr Očko a jeho tým chtějí situaci změnit a začínají u terminologie. „Termín rizikový kapitál svádí k tomu, že je to riskantní kvůli financím. Rizikový kapitál je to v tom smyslu, že jde o investici do firem v počáteční fázi, kdy nevíte, zda firma vyroste do megahvězdy. Někteří navrhují používat termín rozvojový kapitál. Je to způsob podpory, který má své opodstatnění, v mnoha zemích se osvědčil.“

Národní inovační fond musí získat licenci od České národní banky a rozhodnout se, zda přijme i podporu a pravidla od Evropského investičního fondu. Tyto dva subjekty plus česká legislativa mají být zárukami za řádné a transparentní fungování. Národní inovační fond bude mít tři větve, Petr Očko postupuje při vysvětlování od finančně nejtlustší k nejtenčí.

„Fond fondů, tedy stát vybere soukromé manažery fondů, kteří získají prostředky od soukromých investorů a my zainvestujeme prostředky do těchto fondů. Druhou větví jsou seed investice. Budeme vybírat začínající firmy, do kterých investujeme, ale spolu s dalším prověřeným soukromým investorem. Třetí větev je pre-seed fond. Ten bude investovat prostředky do fondů, které budou zřízeny při univerzitách a výzkumných organizacích, aby financoval výzkumné týmy, které jsou se svým projektem blízko komerčnímu uplatnění." Jen z peněz EU půjde do fondů 50 milionů euro.

Je podle Petra Očka pro stát přínosné investovat do začínajících firem a nových nápadů? „Ekonomika, která je schopná vytvořit prostředí pro inovativní začínající firmy, má určitě mnohem větší potenciál ekonomického úspěchu než země, které toto prostředí nevytváří.“