Čí krev nám koluje v žilách?

Dnes není problém zjistit, jestli disponujeme genetickou výbavou Slovanů, Keltů, Balkánců, Afričanů nebo jestli nám v žilách koluje indiánská krev. Testovat lze otcovskou nebo mateřskou linii a na základě výsledků zjistit příslušnost buď k tzv. otcovským kmenům, nebo k ženským haplo skupinám - klanům.

Jsme z Uršuly, Xénie nebo Jasmíny?

Genetickou analýzou mitochondriální DNA bylo prý po celém světě identifikováno základních 22 haplo skupin – klanů. V Evropě se jich nejčastěji vyskytuje sedm. Pro lepší orientaci jim byla přiřazena jména: Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Mužské linie se společným předkem se označují písmeny v rozsahu A po T a dále se dělí do podskupin.

Rozvrstvení se může výrazně lišit i u míst 100 km od sebe vzdálených. Jak je tomu u nás? „Když například přijde do laboratoře vzorek na určení otcovské linie, zhruba 40 procent vzorků patří ke Slovanům, přibližně 25 procent Keltům a potom jsou skupiny, které se vyskytují zřídka,“ vysvětluje genetik Vojtěch Vejvoda.

Morové rány dneška

Mor se prvně objevil v Konstantinopoli v roce 541, největší epidemie postihla Evropu ve 14. století. Civilizační nákazy z nejrůznějších bakterií a virů ale hrozí i dnes. Mezi ty nejzákeřnější patří hepatitida typu A a B. Virus typu A je velmi odolný a agresivní zároveň a dokáže dlouho přežívat i v ledu nebo třeba ve zmrzlině. Nebezpečnou nákazou je i klíšťová encefalitida. Z globálního hlediska je ale větší hrozbou japonská encefalitida. Stejně jako malárii ji přenášejí komáři. Rezervoárem japonské encefalitidy jsou prasata a brodivý ptáci.

Jaké jsou současné stopy v Amazonii?

V minulosti Čech Alberto Vojtěch Frič v Jižní Americe dokonce zachránil jeden indiánský kmen od vymření. Dnešní české stopy v této oblasti, konkrétně v Amazonii, jsou podstatně méně radostné. Lvím podílem se totiž někteří Češi podílejí na kácení pralesů. Zcela nedávno například jedna firma, která vyrábí čokoládu a vlastní ji Čech, vykácela poblíž města Iquitos v Peru plochu o rozloze šest krát čtyři kilometry. Velká část z toho byl primární prales. Nyní jde o největší mýtina v okolí Iquitos.

Magazín Leonardo připravila Markéta Ševčíková.