Odklad kontrolního hlášení u DPH se ODS ve sněmovně prosadit nepodařilo
ODS se nepodařilo prosadit odklad kontrolního hlášení u DPH. Vládní koalice zamítla program mimořádné schůze poslanecké sněmovny. Kontrolní hlášení začnou podnikatelé podávat už od ledna příštího roku. ODS chtěla tuto povinnost posunout až na rok 2017.
Argumenty proti kontrolnímu hlášení stačila pravicová opozice vysvětlit ještě před hlasováním o programu. Nový systém podle ní zatíží poctivé podnikatele, stát dostane do ruky cenné informace a ministerstvo financí prý podnikatele na změnu dostatečně nepřipravilo.
„Zákon přináší nové povinnosti, novou administrativu. Bude také znamenat vysoké dodatečné náklady pro podnikatele, které by v souhrnu měly dosáhnout až 1,5 miliardy korun. Zpracování každého podání bude podnikatele stát tři a půl hodiny času, což také není žádná maličkost,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
O kontrolním hlášení DPH mluvili Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, a poslanec hnutí ANO Ivan Pilný
Fiala navíc připomněl, že o zákonu má ještě rozhodovat Ústavní soud, ke kterému podala stížnost skupina senátorů.
Občanské demokraty podpořili i zástupci TOP 09. Co té vadí na kontrolních hlášeních vypočítal předseda strany Miroslav Kalousek:
„Vysoké sankce, naprosto nevyvážená mocenská pozice ze strany státu vůči podnikatelům, a naprosto kratší konec provazu ze strany podnikatelů vůči státu. Ať už se jedná o sankce, lhůty, práva a povinnosti, o uvalení odpovědnosti za nějaký proces, který nemohou ovlivnit.“
Poslanci vládní koalice se do debaty na plénu sněmovny nezapojili. Kontrolní hlášení obhajoval především ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO:
„Vidíme v tom skutečně zásadní opatření v boji proti podvodům na DPH, proti karuselům. Je to mezinárodně organizovaný zločin.“
Pravice má obavy i z úniku cenných dat, která budou podnikatelé finanční správě posílat. Ty se snažila ještě před začátkem schůze vyvrátit náměstkyně ministerstva financí Simona Hornochová.
„Data, která jsou obsažena v kontrolním hlášení, jsou informace, které už dnes musí plátci daně mít a shromáždit, aby vůbec byli schopni sestavit daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Takže to není nic nového. To, co je nové, je, že je budou pravidelně posílat na finanční úřad. A ta data se budou na finančním úřadu párovat,“ uvedla Hornochová.
Ve prospěch či proti podnikatelům?
„Kdyby opatření cílilo jen na velké ryby, tak má naší podporu. Ale statisíce drobných podnikatelů, živnostníků, kteří každý měsíc nebo každé čtvrtletí plní své povinnosti, dostanou novou administrativní povinnost,“ říká Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS a člen rozpočtového výboru sněmovny, a dodává:
„Je to problém přístupu této vlády k podnikatelům. Všichni jsou sprostí podezřelí a mají se vyvinovat. Dokazovat, že nic nekalého nespáchali. Před 14 dny byla zveřejněna studie Světové banky, podle které jsme se umístili na 122. místě, co se týče času podnikatelů potřebného ke splnění daňových povinností. Je to přibližně 400 hodin ročně a tímto opatřením přibude podle odhadů vlády dalších 42 hodin ročně.“
„Pokud se týká administrativní zátěže, do účetního systému, který má prakticky každý, kdo platí DPH, přibývá jedna jediná položka, a to je jednoznačné číslo faktury. Když jsem se bavil se společnostmi, které vlastní a dělají účetní systémy, jsou na to připraveny a udělají to v rámci běžné údržby bez jakýchkoliv nákladů navíc,“ oponuje poslanec hnutí ANO Ivan Pilný, předseda Hospodářského výboru sněmovny.
„Snažíme se jednat ve prospěch právě těch slušných podnikatelů, kteří platí daně a jsou vystaveni konkurenci těch, kteří je neplatí,“ uvádí Pilný.
Kontrolní hlášení s účinností od roku 2016 zavedla loňská novela zákona o DPH. Úřady budou mít přístup k údajům o obchodech mezi plátci a budou moci porovnávat data obou stran.
