Mnoho uprchlíků se vydává za Syřany v naději na azyl, říká pracovnice IOM
Do Evropy letos dorazilo přes milion migrantů a téměř 3700 lidí cestu za lepším životem nepřežilo. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezi příchozími převažují Syřané a Afghánci, podle ředitelky české kanceláře IOM Lucie Sládkové se však v řadě případů statistika opírá jen o tvrzení samotných uprchlíků.
Z jakých údajů přesně tato statistika vychází, s jakou mírou přesnosti se dají ty počty migrantů monitorovat?
Naše organizace monitoruje příchody a monitoruje bohužel i úmrtí a ztracené osoby. Takže čísla máme ze své organizace, kdy mise jsou přímo napojené na státní správu těch zemí, kudy migranti přicházejí.
O počtech běženců přicházejících do Evropy mluvila ředitelka české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková
Nakolik spolehlivé jsou údaje o původu migrantů?
Upřímně řečeno, pokud nemají žádné doklady, tak musíme věřit tomu, kým se prohlásí. Vzhledem k tomu, že ta registrace není úplně přesná, respektive nedělá se v těch státech kvůli vysokým počtům migrantů, tak musíme brát v úvahu to, co nám ti lidé o sobě říkají.
Přičemž se asi počítá i s tím, že běženci mohou cestovat s falešnými dokumenty, které – jak upozornil srbský tisk – se vyrábějí v České republice...
Ano, to je pravda. Mnoho lidí se vydává za Syřany v naději, že dostanou azyl rychleji.
Má Mezinárodní organizace pro migraci hrubé údajně o tom, jaké procento migrantů lze považovat za humanitární uprchlíky, tedy lidi, kteří opustili válečné oblasti, a kolik je takzvaných ekonomických migrantů?
Ne, takovými údaji nedisponujeme. Abych si nevymýšlela nějaké spekulace – tady jde vždycky o to, aby byla provedená registrace, to znamená, aby někdo provedl prvotní interview a mluvil s těmi lidmi, proč odcházejí, jestli vlastně to, co uvádějí, poskytne určité podklady pro udělení mezinárodní ochrany.
Já bych to tipovala na takové dvě třetiny žadatelů o azyl ke třetině těch, kteří jdou za ekonomickým prospěchem. Ale zase – uvědomme si, že ti lidé chtějí pracovat, chtějí vytvářet nějaké hodnoty, chtějí si vydělat peníze tak, aby nemuseli živořit ve svých domovských státech.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci přišla do Evropy většina uprchlíků přes Řecko a Turecko, přes 800 tisíc lidí. Ze Sýrie uprchlo asi 455 tisíc lidí, z Afghánistánu asi 186 tisíc a desítky tisíc běženců jsou také z Iráku. Hlavním cílem je Německo. To ohlásilo už počátkem měsíce příchod miliontého migranta – ale do toho započítaly úřady i občany balkánských zemí – Albánie, Černé Hory či Kosova. V posledních týdnech se příliv běženců do Německa o něco snížil.
Kterými hlavními koridory putují v těchto dnech běženci především a kam? Je už patrné například zpřísnění přístupu švédské vlády k migrantům?
Zatím ještě ne, ale je pravda, že ty trasy se rozdělily do takových třech hlavních proudů, přičemž to Středozemí je dejme tomu ten hlavní proud, který byl na jaře a v létě směrován zejména do Itálie a pak do Řecka, ovšem přes africké státy.
Posléze si zvolili balkánskou cestu, nyní máme údaje i o tom, že chodí přes Rusko do severských států rovnou. Cílovými státy jsou samozřejmě Německo, Švédsko a různé severské země a je to také Anglie.
Agentura STEM představila průzkum, v němž se mimo jiné zajímala o pohled Čechů na donedávna velmi otevřený přístup německé vlády k syrským běžencům. Z průzkumu vyplývá, že až 80 procent respondentů německou politiku nechápe a přes 70 procent dotázaných si myslí, že Německo současnou krizi nezvládne. Co myslíte vy, jsou přehnaně skeptičtí?
Já myslím, že jsou přehnaně skeptičtí. Německo to určitě zvládne. Myslím si, že se tam nastavují velmi dobrá pravidla. Nicméně to, že to bude zatěžovat ty cílové státy, to je pravda.
