V Motole omezí počet lůžek pro pacienty po úrazech páteře. Chybí sestry

Kvůli nedostatku personálu začínají omezovat svůj provoz nejen běžná oddělení, ale i specializovaná prestižní pracoviště. Jedním z nich je Spinální jednotka rehabilitační kliniky při Fakultní nemocnici v pražském Motole. Na oddělení, které se stará o ochrnuté pacienty po vážných úrazech míchy a páteře, totiž chybí zdravotní sestry. I když jim nemocnice nabízí peníze navíc, o těžkou práci se nehlásí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice Motol

Nemocnice Motol | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Fyzioterapeutka spolu s dvěma asistenty překládá z invalidního vozíku na speciální stůl muže, který po vážném úrazu zcela ochrnul. Přivazuje ho, aby nespadl, a naklápí ho do svislé polohy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kvůli nedostatku specializovaných sester se bude muset počet lůžek na Spinální jednotce rehabilitační kliniky v Motole snížit z 16 na 12

„Pacienti, kteří dlouho leží, se potřebují znovu natrénovat do sedu a do stoje a na to slouží tento stůl,“ popisuje fyzioterapeutka Kristýna Šedivá.

Spinální jednotku ve Fakultní nemocnici v Motole vede člověk, který sám má s takovou jednotkou zkušenost.

„Já jsem po úrazu páteře a míchy z roku 2002. Přechodně jsem byl hospitalizovaný na podobném pracovišti, jako je toto, v Brně v úrazové nemocnici,“ říká primář Jiří Kříž sedící na kolečkovém křesle.

V České republice jsou pouze čtyři spinální jednotky. Provoz té v Motole se bude muset od 1. ledna omezit. „Bohužel nám sestřičky otěhotněly a nedaří se sehnat ty, které by je nahradily,“ odůvodňuje primář.

Malý zájem

„Já už čtvrt roku sháním sestřičky, měsíc už mám náborový příspěvek 15 tisíc korun, a stejně se mi za celý měsíc nikdo neozval,“ říká vrchní sestra rehabilitační kliniky Fakultní nemocnice Motol Hana Jirků a doplňuje:

„Je tady vysoká specializace, a pokud se jednou oddělení rozpustí, je těžké ho dát znovu dohromady.“

„Od ledna budeme muset omezit počet lůžek z 16 na 12 a budeme muset přestat brát pacienty, kteří mají závažnější komplikace, jako je třeba tracheostomická kanyla. Pacienti mohou být hospitalizováni na jiném akutním oddělení, které jim ovšem není schopno zajistit péči jako u nás,“ dodává primář Kříž.

Podle něj se omezení dotkne pacientů v západních a středních Čechách a v Praze.

„Jsme pracoviště, které je spádové pro celý Středočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj. Ročně se staráme asi o 80 až 90 akutních pacientů a nižší počet lůžek bude znamenat, že nebudeme schopni postarat se o všechny pacienty, kteří by k nám měli směřovat,“ vysvětluje.

Vzdělávání zdravotníků

Ministerstvo zdravotnictví plánuje v příštím roce změnit vzdělávání zdravotníků, aby bylo víc těch, kteří mohou pracovat samostatně.

„Potřebujeme středoškolským pracovníkům, takzvaným zdravotnickým asistentům, výrazně zvýšit kompetence. V první fázi je přeškolit kurzem na takovou úroveň, aby mohli samostatněji pracovat. To by mělo problém alespoň částečně řešit,“ vysvětluje náměstek ministra Josef Vymazal z hnutí ANO.

Ministerstvo chce novelu zákona, která má řešit vzdělávání zdravotníků, vládě předložit v dubnu příštího roku.

Podle kritiků se ale počet sester v praxi nezvýší, protože lidé nemají zájem o práci v nemocnicích kvůli vysoké zodpovědnosti, množství přesčasů a nízkým platům.

Vysoká zátěž, nízký plat

„Dovolím si v tomto případě s panem náměstkem zásadně nesouhlasit,“ řekla v Ranním interview Radiožurnálu předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problém je v těžkých pracovních podmínkách a nízkých platech zdravotních sester, zdůraznila v Ranním interview Radiožurnálu předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková

„Problém není o tom, jaký je systém vzdělávání, problém je o tom, jaké jsou v současné době pracovní podmínky pro sestry. Dnes je naprostou normou, že sestra se ve směně starat zhruba o 20 až 30 pacientů. Může se dokonce starat až o 45 pacientů.“

„Vzhledem k tomu, jakým způsobem narostla administrativa, jaká je zátěž kladená na sestru, tak prostě sestry nechtějí do zdravotnictví přicházet. Mají obrovskou enormní zátěž při práci a minimální plat."

V této souvslosti Dagmar Žitníková připomněla, že z absolventů oboru zdravotnický asistent nastupuje do praxe jen 28 procent a mají základní plat 13 tisíc měsíčně. „Za těchto podmínek lidé do zdravotnictví nepůjdou.“

Podle jejího názoru je zdravotních sester dostatek, ale pracují mimo obor. Všude, kde mají možnost vydělat si více.

Zlepšení by bylo podle ní možné zvýšením objemu peněz pro zdravotnictví, změnou personální vyhlášky a zvýšením počtu sester v nemocnicích.

„Něco udělat musíme. Nechci se smířit s tím - a se mnou spousta dalších lidí - že nám sestry budou dál odcházet,“ zdůraznila v Ranním interview Radiožurnálu předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme