Ve Vietnamu slaví Vánoce i nekatolíci. Hlavním svátkem však nejsou
Komunistický Vietnam je oficiálně ateistickou zemí a nejrozšířenějším náboženstvím je tam buddhismus, přesto se i tam slaví Vánoce a hlavně mezi mladými lidmi získávají na stále větší oblibě. Oproti Čechům však Vietnamci prožívají tento svátek o poznání skromněji.
„Je to příležitost ukázat, koho máte v životě rádi. Třeba nějakým malým dárkem, čokoládou. Nebo ji vezmete ven – třeba na večeři,“ říká mladý Vietnamec v jedné saigonské hospůdce, kam vyrazil se svojí přítelkyní.
Vánoce v zemi nepatří mezi hlavní svátky, do Vietnamu se dostaly spolu se západní komercí. Drahé dárky si však Vietnamci nedávají.
Podle mladíka je to nanejvýš příležitost, jak si udělat trochu času na své nejbližší. „V práci volno nemáme, normálně pracujeme, ale večer si třeba zajdeme s rodinou na karaoke nebo skočíme do kina na film, samozřejmě je potřeba si vyzdobit dům, ale to je tak všechno,“ popisuje.
Hlavním svátkem ve Vietnamu zůstává takzvaný tết, což je obdoba Čínského nového roku. Slaví se obyčejně ve stejný den – tedy v lednu nebo v únoru na konci lunárního kalendáře.
„Poslední den starého roku je třeba všechno uklidit a zůstat doma. Potom, první den nového roku se vydáváme navštěvovat rodinu. Chodíme od domu k tomu a všichni jedí ta samá tradiční jídla,“ říká Vietnamec.
Součástí tếtu jsou i rituály spojené s tradičním vietnamským kultem předků. Lidé k tomu mají obyčejně malý domácí oltář.
„Musíte nabídnout oběť nebi, zemi a předkům – jako poděkování za uplynulý rok. A potom, další den se to celé ještě jednou zopakuje na přivítání nového roku,“ vysvětluje mladík.
Vietnamský svátek tết má ještě jednu zvláštnost. Právě od něj hlavně starší generace Vietnamců odvozuje svůj věk, nikoli od skutečného data narození. A tak vlastně všichni naráz o rok zestárnou.
