V jihlavském Muzeu Vysočiny si můžete pořídit fotku jako z konce 19. století

29. prosinec 2015
Česko – země neznámá

Jak vypadaly ateliéry na konci 19. století, zjistíte v jihlavském Muzeu Vysočiny. Mají tam totiž místo, kde si můžete pořídit unikátní fotografii. Dámám půjčí noblesní klobouk s květinami, pánům cylindr a bílé rukavičky. Muzeum představuje výstavu nazvanou „Já bych chtěl mít tvé foto“, která ukazuje, jak se fotilo před 150 lety.

V době digitálních fotoaparátů a chytrých telefonů si jen stěží dokážeme představit časy, kdy si portrétovaný člověk podepřel hlavu speciálním držákem a 30 minut nehnul ani brvou. Jinak by se daguerrotypie, předchůdkyně dnešních fotek, rozmazala. I tyto obrázky na měděných destičkách nebo dokonce na plátně jsou na výstavě k vidění.

Daguerrotypie je nejstarší fotografická technika, která byla představena veřejnosti v srpnu roku 1839. Jejím otcem byl Luis Daguerre. Vyráběla se na měděnou destičku a co kus, to originál. Nedala se z nich udělat kopie. Každý kousek je zároveň pozitivem i negativem, podle toho, z jakého úhlu se na obrázek díváte.

A jak se předchůdkyně fotografií vyráběla? Podkladem byla postříbřená měděná destička, která se leštila a pak se vložila do speciální dřevěné skříňky. Páry jódu na desce vytvořily vrstvu citlivou na světlo. Expozice trvala 15 až 30 minut a díky rtuťovým parám a kuchyňské soli vznikl výsledný obrázek. Portrétovaný se za celou dobu ovšem nesměl ani o kousek hnout, aby nebyl obrázek rozmazaný, takže se používaly držáky hlavy nebo celé končetiny.

Průkopník daguerrotypie Jan Maloch

U nás byl prvním mužem, který dokázal daguerrotypii vyrobit, akademický malíř Jan Maloch. Měl v Praze svůj vyhlášený fotografický ateliér a trojice obrázků z jeho dílny je k vidění právě na jihlavské výstavě. Víme to podle podpisu autora, dole na obrázcích si pozorný návštěvník všimne signatury: Maloch 1851.

Rodinné fotoalbum bylo před 150 lety uměleckým dílem

Na Malochových daguerrotypiích je vážený pán s knírem, dáma v naškrobeném čepci a tři děti. Sice nevíme, jak se rodina na obrázcích jmenovala a ani netušíme, zda žila v Jihlavě, ale jisté je, že patřila mezi ty zámožné. Jedině takové si totiž mohly v polovině 19. století obrázky na měděné destičce dovolit.

Na výstavě si kromě daguerrotypií můžete prohlédnout, jak vypadala první rodinná fotoalba. A jsou to skutečně umělecká díla. Pozorní návštěvníci mohou na jednom z obrázků objevit i zmiňované opěrné pomůcky. Pamětníci jistě ocení sbírku fotoaparátů. A akční rodiny si mohou fotku jako z konce 19. století dokonce i pořídit.

Stačí zajít do koutku s křeslem a romantickým barevným pozadím. Podle kurátorky výstavy Ingrid Kotenové si dámy mohou vybrat z několika krásně zdobených klobouků, pánové si mohou vzít cylindr a bílé rukavičky. A pak se usadit a tvářit se stejně důstojně jako lidé na starých snímcích. Jen fotoaparát musí použít svůj, daguerroskopický přístroj k dispozici není.

autor: Petra Emmerová
Spustit audio