Hrad Rýzmburk na severu Čech patří k největším zříceninám ve střední Evropě

Vzkřísit hrad Rýzmburk v plném lesku a slávě se už asi nepovede, ale zachovat a opravit, co ještě lze, to je úkol hodný nadšených patriotů a milovníků historie. Většina z nich se soustředila kolem Občanského sdružení na záchranu hradu Rýzmburk, které se tak snaží udržovat a zvelebit plochu 13 400 metrů čtverečních.

Majitelé hradu mohli kdysi dohlížet na provoz zemské stezky do Saska, clo za zboží dovážené přes hranice se vybíralo už tehdy. A platilo se i za ochranu kupeckých vozů. Význam sídla podtrhuje i skutečnost, že v době od 13. do 15. století patřili zdejší majitelé – rod Hrabišiců – k nejvýznamnějším osobám v zemi. Zastávali i nejvyšší funkce u českých knížat a králů.

V 15. století však rod zchudl, kroniky z té doby dochovaly i zápis, že Boreš z Rýzmburka bojoval u Lipan v řadách tzv. panské jednoty jako pěší, protože neměl koně. Nicméně i on se účastnil volby krále Ladislava Pohrobka.

Na Rýzmburku bývala až dvousetčlenná posádka

O rozloze vypovídá i německý název Riesenburg – Obří hrad. Budovatelé využili poměrně úzký, ale dlouhý ostroh, ze dvou stran chráněný potokem. Obytné budovy a kaple se nacházejí v nejvyšší části, ostatní prostory měly přesné určení. Bylo tu místo pro kováře, sedláře, pro hospodářské zázemí, které muselo zabezpečit provoz zhruba dvousetčlenné posádky, nechyběla ani konírna.

Strážní věž|foto: Stanislava Brádlová

Masivní okrouhlá hradní věž poskytovala dostatečný rozhled a ještě v 19. století ji Valdštejnové nechali upravit tak, aby se panstvo mohlo kochat pohledem po okolní krajině. Hrad pravděpodobně nikdy nebyl dobyt.

Hrabišicové roku 1398 Rýzmburk prodali míšeňskému markraběti, tehdy už hrad nesloužil jako sídlo šlechty. Spravoval ho úředník – purkrabí. Český král ale prodej neschválil, a tak se spor o vlastnictví táhl dlouhá léta. Nakonec se roku 1459 hrad vrátil do rukou krále. Posléze ho koupili pánové ze Sulevic, kteří ale záhy zvolili pohodlnější sídlo – zámek Duchcov.

Rýzmburk začal vzdor svým mohutným zdem chátrat, své udělalo i drancování sedláků v 17. a 18. století. Romantické 19. století na krátko Rýzmburk vzkřísilo jako cíl vycházek, mezi jeho návštěvníky nechyběl ani básník Karel Hynek Mácha, od kterého se dokonce zachovala kolorovaná kresba hradu. V roce 1958 se Rýzmburku dostalo památkové ochrany.

Občanské sdružení zachraňuje zbytky hradu

Městu Osek se po osmiletém jednání podařilo odkoupit hrad od Lesů ČR a Rýzmburk si i přitáhl „své lidi“. Občanské sdružení na záchranu hradu Rýzmburk už se má za čím ohlížet, bere to jako poslání a spolupracuje jak s památkáři, tak s Archeologickým ústavem v Mostě.

Vstupní brána|foto: Stanislava Brádlová

Členové sdružení jsou natolik pečliví, že například před vyskládáním zborcené části zdiva u vstupní brány si vyžádali rozbor, odbornice z Národního památkového ústavu dokázala určit i původ písku a složení malty. Dnes byste nerozeznali novou část od staré.

A stejně tak nepoznáte, že zmizelo 150 kubíků dřeva z náletových dřevin, které místy ohrožovaly stabilitu svahu. Poslední velkou akcí byla oprava a dozdění opěrné zdi pod hranatou věží v září 2015.