Karel Sedláček: Na co vzpomínat o silvestrovské půlnoci?

31. prosinec 2015

Ve vteřině, jež proměnila starý rok v nový, zanikl Sovětský svaz. Na Silvestra roku 1991 stáhli ze stožáru v Kremlu sovětskou vlajku a nahradili ji vlajkou Ruska. Mladší posluchači už asi ani neví, že po zkratkou SSSR se skrýval Svaz sovětských socialistických republik.

Existoval jen 69 let a my s ním nemuseli být „na věčné časy“, jak si přáli českoslovenští komunisti. Nominálně byl unií, ale ve skutečnosti se jednalo o centralistický a agresivní stát pod diktaturou komunistické strany.

Ta zmíněná vteřina ukončila studenou válku a změnila politické poměry v celosvětovém měřítku. K moci se dostal Boris Jelcin, který pokračoval jako prezident Ruska až do posledního dne roku 1999. Zprvu populární ztratil postupem let podporu a v posledních měsících s ním souhlasilo jen asi 5 procent obyvatel.

Přemluven svou dcerou proto na Silvestra odstoupil z prezidentské funkce. Podle ruské ústavy jej nahradil tehdejší předseda vlády Vladimír Putin. Ten se z bývalého agenta sovětské tajné policie stal významným politikem, který dnes patří mezi ty, kteří hýbou světem.

Možná bychom si o půlnoci měli také připomenout, že ve 24 hodin roku 1992 se rozdělila Česká a Slovenská Federativní Republika na dva samostatné státy, na Českou a na Slovenskou republiku. S odstupem let zní už samotný název Česká a Slovenská Federativní Republika poněkud silvestrovsky. Tento oficiální název existoval od 23. dubna 1990 a nahradil předchozí pojmenování našeho státu, které znělo: Československá federativní republika.

Jméno odpovídalo faktickému uspořádání i pravopisu. Bohužel se nelíbilo slovenským poslancům a značné části slovenské veřejnosti. Prosazovali název Česko-Slovenská federativní republika. Argumentovali, že v textu Versaillské smlouvy, Pittsburské dohody a na poštovních známkách do roku 1920 se objevuje výhradně název Česko-Slovensko. Vytvořili proto tzv.dohodový výbor, který navrhl kompromis. Podle něj znamená pomlčka něco jiného v češtině (údajně funguje jako rozdělovník) a něco jiného ve slovenštině (kde má funkci spojovníku). Výsledný název státu byl sice pravopisně nesprávný, ale je dokladem toho, že si poslanci mohou odhlasovat co chtějí, když chtějí.

Pochybný název naštěstí neexistoval dlouho, protože z bývalé federace vznikly dva samostatné, rovnoprávné státy. Rozešly se na rozdíl od Jugoslávie bez krvavých ztrát, aby se posléze sešly v Evropské unii. Tam mají oba svou vlastní „stoličku“ čili židli. A taky svou odpovědnost.

autor: Karel Sedláček
Spustit audio