Sporný zákon o veřejnoprávních médiích čeká v Polsku už jen na podpis prezidenta
Spornou novelu zákona o veřejnoprávních médiích odsouhlasila i horní komora polského parlamentu. Zákon počítá s tím, že skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní televize a rozhlasu. Pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy těchto médi pak bude mít ministr státního pokladu.
Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tak ignorovala varování mezinárodních novinářských organizací a Evropské vysílací unie, že takový zákon nemá v demokratických zemích obdobu.
Vládnoucí strana odůvodňuje svůj postup snahou „vrátit veřejnoprávní média Polákům“. Zástupci PiS chtějí, aby veřejnoprávní média byla také více „národní“. Třeba televize by měla vysílat seriály o polské historii nebo točit historické filmy.
Aby novela zákona vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda. Zřejmě ale půjde jen o formalitu. Hlava státu má totiž blízko k vládní straně.
Už předtím prosadila vláda kontroverzní zákon o ústavním soudu. Podle něj musí většinu sporů místo pětičlenného soudního senátu rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila i skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů.
Oponenti nové vlády hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána, který je osočován z autoritativní vlády.