Brno má novou restauraci v košer stylu
Moravská metropole v posledních letech gastronomicky ožívá. V ulicích přibývá jedna kavárna za druhou, bistra se předhánějí v módnějších interiérech a zajímavějších jídelních lístcích. Majitel restaurace Stern se rozhodl Brňany zaujmout jinak. Pět let se připravoval, aby otevřel podnik v košer stylu a nechal na své hosty dýchnout židovskou atmosféru. Český rozhlas jeho nedávno otevřenou restauraci s mikrofonem navštívil, a to během chanukového týdne...
Přítmím sklepního podniku v centru Brna se line klezmer. U jednotlivých stolů sedí zamilované páry i skupinky cizinců. Mířím ke stolu, u kterého je usazený majitel podniku Jaroslav Rác, aby mi povyprávěl, co ho přivedlo k tomu začít servírovat Brňanům židovskou kuchyni.
„Podstata je v tom, že jsem po revoluci získal tyto prostory a dlouhé léta jsem přemýšlel, jak je využiju. A před sedmi lety mě napadlo, že tu udělám restauraci. A protože těch je v okolí hodně a mají obvykle existenční problémy, tak jsem hledal něco, co tu ještě není, kvůli čemu Brňané pojedou přes celé město,“ vypráví Rác a dodává, že druhým důvodem bylo, že v domě, ve kterém se restaurace nachází, žili od konce 19. století Židé.
A židovská kultura pana Ráce vždy přitahovala. Nedaleko navíc sídlí Židovská obec Brno, za rohem zase město odhalilo památník obětem holocaustu. Volba tématu na židovství tedy bylo logická.
Restaurace není košer, majitel ji nazývá spíše v košer stylu, ale prostředí kuchyně má židovskou kulturu připomínat co nejvíce:
„Zaměřujeme se na židovskou kuchyni, a jelikož tady žili aškenázové, tak na aškenázskou. Ale dáváme do toho občas i sefardské věci.“
V jídelním lístku tak návštěvníci objeví šoulet, cimes i blincesy.
„Chodí sem i lidé, kteří jdou navštívit vilu Tugendhat. A ti si tady dají oběd a pak jdou do židovské vily. Třeba teď přišel člověk, co žije v Izraeli, tak pokud budete opravdu chtít slyšet něco o židovské kultuře, tak to je velký odborník. Včera se byl podívat, jak jsme to tu vyzdobili na Chanuku, tak říkal, že se dnes zastaví s dětma na večeři.“
S jistým ostychem tedy mířím ke kulatému stolu, u kterého sedí muž s jarmulkou a po levém boku má dceru se synem. Právě se modlí.
Když poprosím o dojem z restaurace, ve které se právě nachází, muž ochotně kývá.
„Několik košer restaurací je v Praze, ale ty jsou specifické tím, že v Praze je víc Židů i více turistů, všechny drží košer na různé úrovni toho kašrutu, ale jsou to komerční podniky svým zázemím,“ říká pan Gilad Blau a dodává, že ze všech českých se mu nejvíc líbí právě v té brněnské restauraci.
Připomíná mu atmosféru krakovských košer podniků: „Jak se stylizuje těmi artefakty a tou výzdobou, tak bych řekl, že je nejhezčí. Asi největší unikum na ní je, že ten majitel se do toho vžil, dělá to rád, a dělá to srdcem. Nejlíp vaří moje žena, ale na druhém místě je tato restaurace.“
„Těší mě to, protože jsem měl z toho strach. Měl jsem strach, co na to Židi řeknou. Ještě než jsem to otevřel, tak jsem byl na židovské obci se zeptat, co na to říkají, že někdo na nich trochu paběrkuje. Ale ještě jsem se nesetkal s nevolí, naopak že se jim to líbí,“ říká majitel podniku Jaroslav Rác.
