Velemločí rekordman z Prahy a čínská družice pro výzkum temné hmoty
Nový býložravý dinosaurus ze Španělska, první úspěšné postartovní přistání prvního stupně rakety Falcon 9 společnosti SpaceX a štědrodenní průlet asteroidu.
Rekordní exemplář velemloka čínského, chycený nedávno v Číně, je o 18 centimetrů kratší, než velemlok Karlo, který žije v pražské zoo. Karlo měří 158 centimetrů a jak se pracovníkům zoo podařilo zjistit, zřejmě se jedná o největšího žijícího velemloka vůbec. Navíc stále roste. Jednou by tak mohl ohrozit i historický primát jiného velemloka z čínského Chu-nanu, který měřil 180 centimetrů.
Španělští vědci popsali nového býložravého dinosaura z příbuzenstva známých iguanodonů. Ostatky Morelladona beltrani se našly v lomu u města Morella na severovýchodě země. Morelladon žil před 125 miliony lety, byl šest metrů dlouhý a pohyboval se po dvou či po čtyřech. Na zádech měl jakýsi „hřeben“, určený snad k termoregulaci nebo hromadění tukových rezerv; nějakou roli mohl hrát i v době páření, případně při zastrašování nepřátel.
Na oběžné dráze kolem Země před pár dny zakotvila družice Wu-kchung (v čínském přepisu Wukong, česky Opičí král, oficiálně DAMPE – Dark Matter Particle Explorer), první čínský satelit určený ke zkoumání tzv. temné hmoty, která podle teoretických modelů tvoří čtvrtinu celého vesmíru. Z výšky pěti set kilometrů nad Zemí bude sonda detekovat vysoce energetické částice kosmického záření, včetně záření gama, a určovat i směr, odkud přilétají. Přitom má být schopna registrovat mnohem energetičtější částice, než všechny stávající detektory.
Úspěchem skončil předvánoční start rakety Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. Raketa vynesla na oběžnou dráhu 11 malých satelitů a hlavně – první stupeň rakety se po vyhoření paliva oddělil a za pomoci motorů bez problémů měkce přistál asi deset kilometrů od místa startu. Vícenásobné využití nosných raket by do budoucna mohlo přinést výrazné zlevnění letů do vesmíru. Technologii však bude třeba důkladně propracovat.
I na Štědrý den minul naši Zemi asteroid. Těleso 2003 SD220 o délce zhruba dvou kilometrů, prolétlo osmadvacetkrát dál, než je průměrná vzdálenost Země od Měsíce. Podle odborníků připadá na každý rok hned několik podobných průletů, které však neznamenají žádné nebezpečí. Výzkumu těchto asteroidů je přesto věnována velká pozornost, protože nepříjemné překvapení v podobě velkého tělesa v kolizním kurzu nelze do budoucna vyloučit.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 52/2015, 26. prosince.
