První tři dny nemocenské zaplatí firmy výměnou za nižší odvody, schválili senátoři
Senát v prvním kole schvalování podpořil nový návrh senátorů ČSSD na obnovení výplaty nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech nemoci. Firmám by měly být na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění. Počítá s tím upravená verze novely zákoníku práce, kterou dnes horní komora poslala k projednání svému zdravotnickému výboru.
ČSSD chce v nové předloze snížit odvody firem na nemocenské pojištění o jednu desetinu procentního bodu. Chce tak kompenzovat zvýšené náklady, které by zaměstnavatelům přineslo proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance.
Nová verze reaguje na výhrady, kvůli nimž horní komora opakovaně odkládala schvalování původní novely, která počítala jen s obnovením výplaty nemocenské. Proti tomu měli námitky nejen zástupci pravice a zaměstnavatelů, ale i vládní KDU-ČSL a hnutí ANO.
O novém návrhu na obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci mluvil senátor za ČSSD Jan Žaloudík a Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků
ČSSD proto původní verzi stáhla, a to i kvůli tomu, že byla předložena před rokem a bylo by třeba ji uvést do souladu s dalšími zákony, na což nová verze pamatuje.
Aktuální návrh nadále počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům měly proplácet 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se ale měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,9 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění 2,3 procenta na 2,2 procenta.
Firmy by tak státu odváděly ročně o zhruba 1,2 miliardy korun méně, uvedl za předkladatele místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Podle něj je to přijatelné vzhledem k tomu, že „bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 miliardy korun, v roce 2014 například 3,77 miliardy korun.“
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od 4. do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Senátor Jiří Vosecký (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že by odvody zaměstnavatelům mohly být sníženy ještě více, například na dvě desetiny procentního bodu. Podle něj ale bude záležet na dohodě v rámci dalšího projednávání novely.
Vláda v koaliční smlouvě uvedla, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Obnovení výplaty dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve sněmovně a oba návrhy budou nejspíš projednány společně.
Přecházení nemocí versus podvádění
Nový návrh se nelíbí například Asociaci malých a středních podniků. „Principiálně to není dobře. Diskutovat o tom, jestli to je, či není spravedlivé, vůbec není na místě. Protože živnostníci si prvních 14 dní neplatí vůbec. Já se tedy logicky ptám, kdo jim bude platit těch prvních 14 dní?“ říká předseda představenstva AMSP Karel Havlíček.
„Tento režim už tady kdysi fungoval a v momentě, kdy byl zrušen a první tři dny nikdo neproplácí, tak klesla ‚nemocnost‘ téměř na polovičku,“ upozorňuje. „Jestliže na jednu stranu říkáme, že někteří tzv. přecházejí nemoci, tak na druhou stranu musíme říct, že někteří toho zneužívají. Je to nemotivační systém,“ míní Havlíček.
Předseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a senátor za ČSSD Jan Žaloudík takovým názorům oponuje. „Z hlediska zdravotního, které já můžu posoudit, je přece hloupost, když jeden člověk něco zneužije, tak na základě toho stavět argumentaci. Všeho můžete zneužít.“
„To, že lidé především z nižších příjmových skupin přecházejí první tři dny, berou si různá volna, zase vede spíš k šíření nemocí,“ upozorňuje Žaloudík. Nový návrh je podle něj už teď kompromisem, očekává ale, že se ze strany zaměstnavatelů připomínky ještě objeví.
