U vytrvalců vítězí hlava nad tělem, říká extrémní sportovec Zdeněk Kříž

Pochází z Hodic u Telče. Na sportovním gymnáziu v Pardubicích hrál fotbal na úrovni první A třídy a při studiu tělocviku v Hradci Králové zase první ligu v ledním hokeji.

Teď je chatařem na jedné z nejvýš položených bud v Krkonoších. Jeho domovem a také ideálním místem pro trénink je chata Spindler, ležící 1235 metrů nad mořem, kde spolu se svou ženou Kamilou a dcerami Klárou a Kristýnou žije.

Kdybys měl říct, co je pro tebe hlavní motivací. Je to výsledek? Radost z pohybu?
Určitě je to radost z pohybu. Mám velikou radost a naplňuje mě, když můžu vyrazit na dlouhý běh. Je hezké počasí, je dobrá viditelnost. Výsledek samotný pomáhá k tomu, aby radost byla, ale není to priorita. Dříve jsem sice byl středotraťař, sprinter, fotbalista, hokejista, ale vytrvalostní základ jsem měl už odmalička. Vždycky mě těšilo dělat vytrvalostní sporty víc než ty výbušné.

Říká se, že ve vytrvalostních sportech v padesáti procentech rozhoduje hlava. Neupravil bys toto procento nějak?
Určitě. Říká se padesát procent, ale já bych to spíše posunul k vyššímu číslu, protože hlava tam hraje obrovskou roli. Daleko větší než fyzický stav, ve kterém se člověk nachází při výkonu. Fyzicky jsou na tom soupeři plus mínus stejně a právě hlava vítězí.

Crocodile Trophy, 2008|foto: Archiv Zdeňka Kříže

Prožíváš i bikerská dobrodružství. Účastnil ses legendárního australského podniku Crocodile Trophy. Ve své kategorii jsi dojel třetí. To byl závod na více než 1500 kilometrů. Tam ti prý „šlo o život“. Mám na mysli hady!
Hadi k Austrálii patří, protože se Crocodile Trophy jeden v Queenslandu a střídá se prales s vyprahlou pustinou, takže jsou tam hadi všude. Setkání s hady jsme měli několik. Na kole i pěšky. Ze začátku nás to děsilo, potom jsme zjistili, že jsou plašší, takže tato setkání nebyla až tak nebezpečná.

Vítěz oběhne Mont Blanc zhruba za dvacet hodin. Tomu času bych se chtěl co nejvíc přiblížit.

Tvůj největší cíl pro rok 2016 je běh kolem Mont Blancu a také mistrovství světa. Co už teď musíš vědět, aby ses dokázal i teoreticky připravit?
Ví se o mně, že studuji každý závod hodně pečlivě a sháním veškeré možné informace včetně videí a rozborů. Studuji profily tratě, povrchy. Je to závod okolo masivu Mont Blancu. Běží se opravdu dokola. Vybíhá se z Chamonix přes všechny boční hřebeny a zase zpátky do Chamonix. Je to 168 kilometrů s převýšením okolo 11 tisíc metrů. Vítěz má čas kolem dvaceti hodin, takže bych se chtěl k těmto dvaceti hodinám co nejvíc přiblížit, pokud to bude možné.

Zdeněk Kříž při natáení s Alenou Zárybnickou|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Jak s během správně začít třeba ve středním věku? Jde to?
Já myslím, že na to začít běhat není nikdy pozdě. Běh je přirozený pohyb. Nicméně každý by měl začít s technikou běhu, aby si neublížil. Asi nejlépe v nějakém atletickém oddílu pod vedením zkušeného trenéra a na začátku se opravdu věnovat technice běhu. Pak si myslím, že není nikdy pozdě. Při běhu se dá odpočívat, pokud je dobrá technika. Pokud se při běhu dřete a neběžíte dobře technicky, tak od odpočinku nemůže být řeč.

Dá se říci obecně, jaké nejčastější chyby lidé při běhání dělají?
Špatný došlap, běhání po patách. Je to špatné držení těla a špatná souhra rukou a nohou. Běžeckou abecedou se to dá všechno odstranit. Technicky běhat je v podstatě těžké, ale pak je to krásné a pocit z běhu je úplně jiný.