Kreiz Breizh Akademi: 5ed Round

11. leden 2016

Bretaň, výběžek na severozápadě Francie, je region kulturně a především hudebně velmi odlišný od zbytku země. Zdejší jazyk patří do jiné skupiny než francouzština, nejblíže má k původním jazykům britských ostrovů, jimž se říká keltské, tedy k velštině, skotské a irské galštině.

V hudební sféře probíhá mezi keltskými zeměmi čilá výměna, čehož důkazem je festival Interceltic v Bretani, na němž vedle místních skupin hostují především umělci z Irska a Skotska. Zatímco před 50 lety hrozil bretaňskému jazyku i kultuře zánik, v pozdějších dekádách se podařilo mizející tradice znovu oživit, k čemuž vydatně přispěl hudebník Alan Stivell i další generace umělců.

Vzdělávání nové muzikantské generace zajišťuje organizace s bretaňským názvem Kreiz Breizh Akademi. Výuku mladých hudebníků ve věku 20 až 30 let vedou nejen zkušení místní hráči, ale též hudebníci z Řecka, Alžírska či ze Sýrie. S hudbou Bretaně totiž sdílejí jeden společný rys, a to je melodický základ, který nestojí na moderních evropských stupnicích, ale modálních tónových řadách.

Tradiční bretaňská hudba měla dvě odlišné podoby: zpívanou a instrumentální. Tu první tvořily epické příběhy, vyprávěné zpěvem bez jakéhokoli doprovodu, tu druhou čistě instrumentální hudba k tanci. Moderní publikum je ale zvyklé poslouchat zpěv s hudební doprovodem - což se promítlo i do tvorby současných bretaňských hudebníků.

Starým epickým baladám se v Bretani říkalo gwerz, jednalo se o příběhy, které se buď skutečně staly, anebo byly tak blízké skutečnosti, že se stát mohly. Jinými slovy, publikum i zpěvák jim naprosto věřili a zcela se s nimi ztotožnili.

Produkci studentů posledního, v pořadí pátého kursu zachycuje album, z něhož v Mozaice uslyšíte například skladby: Soudard Ar Republik, Mari Louiz D'an Arme, An Tad Moualc'h, Ar Vosenn.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.