Vědci na Liberecku hledají potomky někdejších obyvatel. U dobrovolníků prozkoumají DNA

Severočeský Frýdlant, sousední Raspenavu a další obce na Liberecku čeká na začátku roku netradiční průzkum. Vědci budou vytipovaným lidem odebírat DNA. Tu pak porovnají s genetickým materiálem, který získali z kosterních pozůstatků ze středověku nalezených při nedávných archeologických vykopávkách. Chtějí tak zjistit, jestli na místě stále žijí potomci někdejších obyvatel.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hřbitov v Raspenavě

Hřbitov v Raspenavě | Foto: Ivana Bernáthová | Zdroj: Český rozhlas

Archeologové nedávno našli při záchranném průzkumu v Raspenavě základy úplně prvního kostela na Frýdlantsku pocházejícího ze 14. století. A u nich i středověké hroby.

Z nalezených kosterních pozůstatků získali archeogenetici DNA, kterou teď chtějí srovnat s genetickým materiálem od starousedlíků.

Přehrát

00:00 / 00:00

O průzkumu, který se na Liberecku snaží s pomocí analýz DNA najít potomky někdejších místních obyvatel, natáčela redaktorka Ivana Bernáthová

Není to ovšem tak jednoduché. Na Frýdlantsku žijí po poválečném vysídlení většiny Němců zejména lidé, kteří přišli odjinud. Proto si vědci vytipovali ty, které chtějí požádat o DNA, podle příjmení.

„Máločetná příjmení, třeba ta, která nám mohou znít německy,“ přibližuje klíč výběru archeolog Petr Brestovanský s tím, že však může jít i o starší česká příjmení jako Učitel nebo Mlynář.

Badatelé se mohou opřít třeba i o takzvaný Frýdlantský urbář z roku 1381. „Tam už ta jména nebo i příjmení jsou,“ dodává Brestovanský.

Paní Jana Hainzlová z Hejnic pochází z česko-německého manželství. A protože v bývalých Sudetech žili od středověku do konce 2. světové války převážně Němci, může být i její DNA pro vědce důležitým zdrojem informací.

„Zajímalo by mne to kvůli předkům, protože ti z maminčiny strany tady žili opravdu velmi dlouho. Kolem roku 1700 sem přišli,“ říká.

Zvědavý na výsledky je i starosta Raspenavy Pavel Lžičař. „Samozřejmě my jsme generace, která hledá minulost, chceme vědět něco o obci, ve které bydlíme,“ podotýká.

Pokud bude DNA současného obyvatele Frýdlantska odpovídat genetickému materiálu člověka pohřbeného u středověkého kostela, podaří se dát svým způsobem kosterním pozůstatkům jména.

„My si ho můžeme, i když dneska jsou to už neznámí lidé, spojit přes těch několik staletí až s tím jménem, které dneska existuje,“ říká Brestovanský.

Dobrovolníci, kteří poskytnou DNA pomocí jednoduchého stěru z ústní dutiny, pak dostanou od vědců certifikát.

Pomocí analýzy DNA Y-chromozómu a mitochondriální DNA mohou nalézt odpověď například na to, kde vznikla mužská linie jejich rodu, kde ve světě žijí příbuzní či zda nejsou potomky Čingischána nebo vzdálenými příbuznými cara Nikolaje.

Hřbitov v Raspenavě | Foto: Ivana Bernáthová

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme