Lída Rakušanová: Politická korektnost nebo manipulace
Když v úterý uvedl v čt24 psycholog Daniel Štrobl agresivní sexuální útoky na ženy o silvestrovské noci v západoevropských městech do souvislosti s pravidly, reglementujícími sexualitu v muslimském světě, dodal, že v německé televizi by o tom takhle otevřeně mluvit nemohl. Byl by okamžitě podezírán z rasismu.
Tak úplně pravdu neměl. Den předtím mohli diváci německé televize ARD v přímém přenosu, v diskusním pořadu „Tvrdě ale férově“, sledovat porodní bolesti, z nichž se mezi německými politickými elitami rodí diskuse o obsahu pojmu, jemuž se říká „politická korektnost“.
Zatím je tato diskuse spíš v embryonálním stádiu - ale už se nedá zamést pod koberec. Je to dobře, protože je to nejspíš jediná cesta, jak nepřenechat problém integrace muslimských uprchlíků pravicovým populistům.
Zprvu se sice debata šéfky kabinetu Severního Porýní-Westfálska Hannelore Kraftové, představitelky Zelených Renate Kühnastoví, bývalé křesťansko demokratické ministryně pro rodinu Kristiny Schröderové, Heriberta Prantla ze Süddeutsche Zeitung a šéfa německých policejních odborů Reinera Wendta nesla v obvyklém duchu lamentace nad selháním policie a voláním po přísnějších zákonech.
Teprve když se Hannelore Kraftové ohradila proti otázce moderátora Plasberga, zda to byli politici, kdo policii v první fázi nabádal, aby neidentifikovala násilníky v Kolíně nad Rýnem jako Araby a Severoafričany, se diskuse dostala k jádru věci.
Jak opáčil šéf policejních odborů, je to horší: policisté se drží na uzdě sami, protože vědí, že se od nich očekává plnění určitého politického zadání. Nedokumentovat původ pachatelů je v policejních hlášeních nařízeno už řadu let.
Místo aby se například napsalo, že pachateli byli kočující Romové, udává se, že se jednalo o „osoby, často měnící bydliště“. Jak uvedla exministryně Schröderová, studii, dokumentující počet vynucených sňatků v Německu, kterou si nechala vyhotovit, když byla v úřadě, odmítli její autoři nazvat problémem muslimské menšiny, ačkoliv zdokumentovali, že v 83 procentech případů došlo k vynuceným sňatkům právě tam.
Po událostech v Kolíně nad Rýnem žádá tato politička, aby veřejná diskuse o, jak to formuluje, „normách mužnosti v muslimské kultuře, legitimujících násilí“, přestala být tabu. Zatím je na směrodatné politické scéně v Německu jednou z mála.
Přesto si šéf policejních odborů odechl právem, že konečně může na rovinu říct, že s uprchlickou vlnou nepřišli do Evropy jen „lékaři a další vysoce kvalifikovaní lidé, ale i pár darebáků“. Odtabuizování diskuse o tom, co je to politická korektnost, už začala. V Německu, dlužno podotknout.
V Česku, které si zvolilo prezidenta, jenž bez zábran řekne, že „sice každý muslim není terorista, ale každý terorista je muslim“, se o nějaké politické korektnosti dá veřejně diskutovat jen stěží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
