Mravoučné nápisy na kamenické tvrzi jsou stále aktuální. Psané jsou dokonce česky

19. leden 2016
Česko – země neznámá

V Kamenici u Jihlavy na Vysočině stojí hned vedle rušné křižovatky architektonický skvost. Stará tvrz, která do dálky svítí opravenými psaníčkovými sgrafity. Zdi budovy ale skrývají ještě jedno překvapení - nápisy, ke kterým kupodivu není třeba umět latinsky.

Dnes jsou Kameničtí na svou tvrz pyšní. Stačilo ale málo a mohla padnout. Bylo to v 70. letech minulého století, kdy moudří lidé rozhodovali, jestli nebude lepší ruinu zbourat. Naštěstí ji opravili.

„Zřejmě byla založena kolem poloviny 14. století. Původně byla postavená jako obytná gotická tvrz,“ říká průvodkyně Marie Rečová. Ke konci poloviny 16. století tvrzi přibylo patro a celá budova dostala renesanční podobu. A spolu s ní i psaníčková sgrafita na omítce.

Dobrého pozorovatele zaujmou nápisy mezi psaníčky. Jsou různě dlouhé a jsou kupodivu psané česky. „Všeliký člověk, který se stará a štědře se ukazuje k lidem těm, jenž štědroty jeho hodni jsou, ten zajisté milován bude. S božím požehnáním statek, jehož poctivostí hojně se rozmáhá,“ čte Marie Rečová nejdelší z nápisů.

Mravoučné jsou všechny nápisy na stěnách tvrze a jejich moudra platí dodnes. Nezachovaly se žádné písemné doklady o tom, kdo a proč tyto nápisy vymyslel a nechal na zdi kamenické tvrze napsat. Je ale možné, že roli hrála poloha tvrze. Už tehdy stála hned vedle důležité cesty.

Muzeum ve tvrzi připomíná slavné rodáky

V 70. letech minulého století prošla tvrz náročnou rekonstrukcí. A dalších oprav se dočkala po revoluci ještě předtím, než začala sloužit současnému účelu. „Za posledních čtrnáct let byla vyměněná šindelová střecha, opravily se všechny fasády a uvnitř se zřídilo muzeum,“ říká starostka Kamenice Eva Jelenová. Muzeum má tři části. Síň slavných rodáků, historickou a přírodopisnou část ze sbírek Kamenice a jejího okolí.

Síň rodáků

Síň slavných rodáků připomíná například akademika Jana Koldu, zakladatele veterinární společnosti, nebo sběratelku lidových písní Františku Kyselkovou, která spolupracovala s Leošem Janáčkem. Byla mimochodem babičkou herečky Marie Kyselkové, kterou známe jako princeznu se zlatou hvězdou. Asi nejslavnějším rodákem Kamenice byl hudební skladatel František Vincenc Kramář. Kamenice vzpomíná i na Mistra Jakuba, který prý provedl vůbec první pitvu člověka. Ještě před Mistrem Jeseniem.

Kamenické muzeum připomíná i zdejší pobyt Kateřiny z Valdštejna. Průvodkyně vám ráda ukáže místo, kde měla jídelnu. Říká se, že jí vadil výhled z okna přímo na šibenici, a tak ji museli kameničtí přestěhovat jinam. V přízemní místnosti stojí figurína Kateřiny v dobovém kostýmu. V muzeu najdete i další místní zajímavosti. Je tu například opravený hodinový stroj z kostela sv. Jakuba nebo loutky z divadélka, které mnozí ještě pamatují.

Kamenická tvrz nemá otevírací dobu ani návštěvní hodiny. Stačí, když zavoláte na čísla, která najdete na dveřích. Průvodkyně prý přijde kdykoli. V Kamenici si totiž hostů váží.

Další informace najdete na www.kameniceujihlavy.cz

Spustit audio