Kam investovat peníze z druhého důchodového pilíře?

21. leden 2016

Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes zveřejní, jak lidé dostanou zpět své naspořené peníze ze zrušeného druhého důchodového pilíře.

Týká se to více než 80 tisíc klientů. Ekonomové většinou lidem doporučují, aby si úspory z druhého pilíře převedli do třetího pilíře, tedy do penzijního připojištění. Analytik společnosti Partners Aleš Tůma říká, že záleží na tom, kolik lidé v rámci třetího pilíře měsíčně spoří.

„Pokud člověk nedosahuje na maximální státní podporu, to znamená, že spoří méně než tisíc korun měsíčně, jednoznačně se vyplatí přesměrovat peníze do třetího pilíře,“ vysvětluje Tůma.

Pokud už spoříte v rámci penzijního připojištění více než tisícikorunu, doporučuje Tůma spíše investovat do podílových fondů, které jsou určeny pro drobné spoření například od pěti set korun měsíčně.


Zavedení povinných příspěvků do třetího pilíře by bylo nepopulární a možná by to dopadlo stejně jako druhý pilíř, to znamená při dalším střídání u moci by se to zase vracelo do původního stavu.

„Nevýhodou třetího pilíře je fakt, že úspory tam nejsou příliš likvidní a výnosy se daní, pokud si střadatel nenechá vyplácet dlouhodobou starobní penzi,“ říká Tůma.

Někteří lidé se také chtějí zajistit na stáří tím, že koupí nemovitost na pronájem. Češi dlouhodobě věří investování do nemovitostí a považují ho za jistotu.

Podle Tůmy investice do nemovitostí se nemusí vždy vyplatit. „Je to potřeba velice dobře spočítat. Záleží na finančních možnostech člověka a výhodnosti koupě.“

Ideální je situace, kdy nájem od podnájemníka pokrývá splátku hypotéky a provozní náklady nemovitosti. „A to se podaří málokdy,“ uzavírá Tůma

autoři: Ondřej Nováček , rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.