Ekonomové čekají vyšší mzdy a nižší nezaměstnanost. Růst HDP však zpomalí
Česká ekonomika letos zřejmě poroste o něco pomaleji. Z loňských více než 4,5 procenta se zpomalí na zhruba 2,5 procenta. Vyplývá to z odhadů České bankovní asociace. Podle ekonomů by však letošní rok neměl být nijak špatný – očekávají nižší nezaměstnanost a také růst mezd.
„Prognóza se odvíjí od očekávání růstu v eurozóně mezi 1,5 až 2 procenty v tomto i příštím roce, což dává dobrý základ pro domácí export a potažmo i domácí poptávku. Česká ekonomika by v tomto období měla růst sice volnějším, ale dlouhodobě udržitelným tempem kolem 2,5 procenta, s vyváženou rolí všech hlavních poptávkových složek,“ popisuje ve zveřejněné tiskové zprávě Eva Zamrazilová, hlavní ekonomika České bankovní asociace.
Za o něco horší prognózou ohledně růstu HDP však není jen vývoj v eurozóně.
„Nejzásadnější změnou v letošním roce proti loňsku je, že se omezí čerpání dotací z Evropské unie, což českou ekonomiku mírně zpomalí tím, že zpomalí investice,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Právě investice – třeba do silnic, mostů nebo nemocnic – byly hlavním tahounem české ekonomiky v loňském roce. Podle Sobíška se přesto bude českému hospodářství letos dařit.
„Růst 2,5 procenta zhruba odpovídá potenciálu české ekonomiky, takže ho rozhodně nepovažujeme za špatný. Je to to, co by mělo být udržitelné dlouhodobě,“ podotýká ekonom.
Nezaměstnanost pod 6 procent
Podle odhadu ekonomů by letos v Česku měla být nižší nezaměstnanost a také by měly stoupnout mzdy.
„Letos mají zaměstnanci velkou šanci na to, aby se jim mzdy zvedly. V průměru očekáváme, že mzdy porostou přibližně o čtyři procenta, hlavně v sektorech, jako je průmysl, kde už nyní je nedostatek vhodné, kvalifikované pracovní síly. Tam ty růsty mohou být i daleko vyšší,“ říká makroekonomický analytik Komerční banky Viktor Zeisel
Nezaměstnanost by se podle ekonomů měla dostat pod hranici šesti procent, což je jedna z nejnižších hodnot v celé Evropské unii.
Firmy však budou dál narážet na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Jsou některá odvětví, některé obory, kde víme, že ti lidé pořád asi budou velmi pravděpodobně potřeba. Víme třeba, že tam ti lidé rychle odcházejí do důchodu,“ řekl už před časem analytik trhu práce Tomáš Dombrovský.
Konkrétně zmínil specializované technické obory – konstruktéry, strojní inženýry či elektroinženýry. „Tam je obrovský hlad po lidech,“ dodal.
Díky nižší nezaměstnanosti a lepším platovým podmínkám by měli mít lidé i větší chuť utrácet – za zboží i za služby.
„Domácnosti budou mít víc peněz, bude daleko víc zaměstnaných lidí, budou mít vyšší mzdy, a to se projeví i ve vyšší spotřebě. Navíc ten stabilní výhled domácnostem svědčí. Nízké ceny ropy, které se projevují v nízkých cenách paliv, zvyšují kupní sílu domácností. A nízké ceny celkově budou faktory, které budou zvyšovat domácí spotřebu,“ dodává Viktor Zeisel.
Nízká inflace
Levná ropa udrží i letos inflaci na nízkých hodnotách. Podle odhadů by měla vzrůst jen minimálně – a to na 0,8 procenta. I proto se podle Pavla Sobíška neočekává, že by Česká národní banka ukončila intervenční režim ještě letos.
„V letošním roce ještě počítáme s tím, že prakticky po celý rok bude pokračovat intervence České národní banky. Riziko pro rok 2017, které bude zcela nové, bude právě vývoj kurzu české koruny,“ doplňuje ekonom.
Výhod kurzového závazku tak můžou ještě jeden rok využít hlavně vývozci. Slabší kurz měny pomáhá především větším firmám.
Naopak kvůli intervencím zaplatili lidé více například za zahraniční zájezdy, nákupy v cizině nebo také za zboží z dovozu.
