Nejlepší kamarádi a vůdci gangů. Za bílé Oscary může i stereotypní obsazování herců

Po vyhlášení letošních nominací mohli mít černošští herci podobný pocit jako komici Key & Peele ve skeči o rasistických zombiích. Jako by v tomhle prostředí neexistovali. Letošní kompletně „bílý“ seznam nominovaných ale nevznikl proto, že by šestitisícová akademie byla spolkem rasistů. Ukazuje spíš na rozdíl v počtu příležitostí, které černošští herci dostávají v porovnání s bělochy, a také na konzervativní uvažování hollywoodských matadorů i mnoha scenáristů a castingových režisérů, podle kterých mají Afroameričané před kamerami své místo, ovšem pouze v určitých rolích.

Otroctví vyhrává

Na Oscarech tradičně bodují historické emancipační snímky, jako loni nominovaná Selma o Martinu Lutheru Kingovi nebo předloňský vítěz 12 let v řetězech. Moderátor komediálního pořadu Daily Show Trevor Noah dochází v nedávné epizodě k závěru, že za letošní výsledek si mohou černošští filmaři sami. „Přece vědí, jaká jsou pravidla! Jediný způsob, jak dostat Oscara, je posloužit bílému publiku. A běloši milují filmy, u kterých se mohou cítit špatně kvůli tomu, jak zacházeli s černými!“ Vypočítává i kousky, díky kterým získávají herecké Oscary bílí herci. „Hubnou, tloustnou, hrají bez make-upu…“ Filmům s několika černošskými herci je, pokud se netýkají emancipace, stále přisouzena specifická pozice. „Mnohem častěji než v televizi, pop music nebo literatuře se v americké kinematografii vyskytují Afroameričané jako symboly, problémy a členové ‚niche‘ publika,“ říká v diskusi redaktorů New York Times filmový kritik A. O. Scott.

12 let v řetězech|foto: Bontonfilm

Se skvělou radou pro herce tmavé pleti se vytasil britský herec Michael Caine, který jim vzkázal, že musí být trpělivější. On sám si na svého Oscara také „musel počkat“. Rada bílého herce připomíná kreslený vtip, ve kterém zdravý poučuje vozíčkáře, který by „chtěl jednou zase chodit“, úslovím „Jenom chtít nestačí“. Caine prokázal nepochopení handicapu, jakým tmavá barva pleti při získávání rolí může být. Ještě před rozhodováním castingových režisérů vyřadí herce ze hry často už scénáře psané většinou bílými muži, ve kterých bývají etnickým a také ženským postavám vyhrazeny stále stejné typy rolí.

Nejlepší kamarádka ve filmu pro bílé holky

Stereotypizování menšin průběžně komentuje i na televizní poměry nebývale pestře obsazený seriál Orange Is The New Black, ve kterém skupinka kamarádek radí jedné z černošských postav, jak se ostříhat, aby uspěla před komisí u důležitého pohovoru. Poté co zavrhnou účes na Michelle Obamovou, se shodnou na tom, že by měla vypadat jako „nejlepší kamarádka ve filmu pro bílé holky“. Jinými slovy v roli oddané a nezpochybňující parťačky, která zná svoje místo. „Pořád jsem hrál něčí nejlepší kamarády nebo vůdce gangů,“ říká britský herec Idris Elba o své kariéře v Británii. On i David Oyelowo z filmu 12 let v řetězech připomínají, že v porovnání s britskými poměry jsou na tom Spojené státy ještě dobře, pro černošské herce jsou místem mnoha příležitostí.

Právě Elba je jedním z těch, kterým se letos oscarové nominace vyhnuly, přestože si ji podle mnoha publicistů za roli ve filmu C. J. Fukunagy Beasts of No Nation zasloužil. Kromě chybějící nominace pro Elbu se mluví o nominacích téměř jediných bílých postav filmů Creed a Straight Outta Compton. Na rozdíl od afroamerických herců a tvůrců je získali Sylvester Stallone za trénování mladého černošského boxera v Creed a bílí scenáristé filmu Straight Outta Compton o legendární hiphopové formaci N.W.A. Přítomnost bělocha ve filmech o černošských postavách, který okamžitě získává jedinou nominaci, se stala námětem pro komediální skeče v podání komiků ze Saturday Night Live.

Shakiry a indičtí taxikáři

Kromě černošských herců je v Hollywoodu spousta dalších lidí s připraveným seznamem stížností na nerovné zacházení a zatlačování do stále stejných rolí. Třeba herečka Julie Delpy známá z trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí. „Když jsem před dvěma lety upozornila na to, že se akademie skládá jen z bílých mužů, tak mě média roznesla na kopytech, od žen se totiž čeká, že budou zticha. Takže si občas přeju, abych byla Afroameričan, lidi je nenapadají, pokud se ozvou,“ řekla nedávno Delpy. Po ostrých reakcích novinářů, kteří se vytasili s připomínkami složité pozice černošských žen, Delpy svoje vyjádření upravila. „Nepodceňuju ničí těžkosti, musíme se navzájem podporovat.“

Z filmu Creed |foto: Forum Film

Podivuhodně stranou konverzace zůstávají Latinoameričané, kteří dnes tvoří početnější menšinu než Afroameričané, na obrazovkách jsou ale ve větším počtu vidět snad jen ve zmiňovaném seriálu Orange Is The New Black. Když se America Ferrera a Eva Longoria na předávání Zlatých glóbů vzájemně oslovovaly jmény jiných latinskoamerických hereček v narážce na to, že mezi všemi „Shakirami“ bílí Američané nerozlišují, smálo se publikum jako při výstupech Rickyho Gervaise.

Čtěte také

Vlastnímu indickému původu a z něho vyplývajícím důsledkům se v seriálu Master of None věnuje komik Aziz Ansari. V roli herce Deva se na konkurzech snaží získávat jiné role než taxikáře a prodavače na benzínkách se silným indickým přízvukem. Kamarádovi, který přízvuk pro castingové režiséry předstírá, rozčileně pouští Spielbergova E.T. Mimozemšťana, ve kterém postavu Inda hraje bílý herec s tmavým make-upem.

Řidič slečny Daisy

Letošní nominační výběr přichází v době, kdy je publikum díky televizním seriálům nebo blockbusterům jako Star Wars a Mad Max zvyklé na množství ženských i etnických postav, které nejsou jen něčí manželky nebo nejlepší kamarádi. I to může být důvodem mimořádně podrážděné reakce mnoha veřejně známých figur a výzev k bojkotu Oscarů. Problém stereotypního castování přetrvává, přesto je, alespoň při výročních cenách, z čeho vybírat. Doby, kdy Morgan Freeman vozil slečnu Daisy, jsou dávno pryč. Oscarová akademie má však o kinematografii jiné představy než producenti, kteří publikum lákají na široké spektrum postav, s nimiž se může ztotožnit co nejvíc diváků. „Jsme sice momentálně v době filmů jako Chi-Raq od Spikea Leeho nebo Straight Outta Compton, akademie ale pořád prostírá stůl jako v době filmu Hádej, kdo přijde na večeři,“ dodává A. O. Scott.