Německo zpřísňuje imigrační pravidla, dva roky nebude umožňovat slučování rodin
Uprchlíci v Německu nebudou moci v následujících dvou letech zažádat o sloučení rodin. Dohodli se na tom po večerním několikahodinovém jednání šéfové koaličních stran. Opatření je součástí v pořadí už druhého azylového balíčku. Německá vláda tím chce zabránit, aby se počet uprchlíků kvůli slučování rodin v letošním roce výrazně nezvýšil.
„Toto omezení se týká uprchlíků, kteří sice nejsou osobně pronásledováni, ale kterým Německo nabízí ochranu z humanitárních důvodů,“ uvedl po koaliční schůzce šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel. Prakticky se to týká uprchlíků ze Sýrie, kterých loni přišlo do Německa nejvíc.
Okamžitě se ozvala kritika ze strany ochránců lidských práv. Například organizace Pro Asyl tvrdí, že jde o porušování základního práva rodin žít spolu. Aktivisté se obávají, že rodiny se i navzdory zákonům budou chtít spojit, což nahraje pašerákům lidí.
Německo zpřísňuje imigrační pravidla, dva roky nebude umožňovat slučování rodin
Podle vicekancléře Sigmara Gabriela by však rodinní příslušníci žadatelů o azyl měli mít přednost při naplňování kontingentů pro uprchlíky, které by v budoucnu měla Evropská unie vyzvedávat přímo z uprchlických táborů v Jordánsku, Libanonu nebo Turecku.
Vládní strany se také shodly na tom, že v rámci azylové balíčku prohlásí Maroko, Alžírsko a Tunisko za bezpečné státy. Uprchlíci z těchto zemí budou mít téměř nulovou šanci na získání azylu. Berlín také zdůraznil, že chce uspíšit návrat těchto migrantů zpět do vlasti.
Opatření jsou přijímána mimo jiné kvůli událostem, k nimž došlo během novoročních oslav v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech. Mezi muži, kteří obtěžovali ženy, byla podle serveru BBC i řada Alžířanů a Maročanů.
Změna přístupu
Na nová pravidla už reagovalo například právě Maroko. Oznámilo, že všechny své občany, kteří jsou ve Spolkové republice nezákonně, přijme samozřejmě zpět.
Není to poprvé, kdy se Německo rozhodlo k omezení počtu zemí, z nichž bude přijímat běžence. Loni v říjnu byly na seznam bezpečných států přidány Albánie, Kosovo a Černá Hora.
V dohodě jsou mimo jiné zmíněna i pravidla pro zaměstnávání uprchlíků. Ti, kteří se v Německu vyučí, tam mohou následující dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení.
K novému azylovému balíčku bude patřit také zákon umožňující automaticky vyhostit cizince, který spáchá závažný kriminální čin. Zatím se na nových opatřeních dohodli pouze hlavní političtí představitelé, vše bude muset ještě posvětit vláda a parlament.
Německo mění svůj postoj k uprchlíkům už několik měsíců. Na začátku přitom vystupovalo podle principu, že přijme téměř každého běžence nehledě na dublinské smlouvy. Do země tak v loňském roce přicestovalo více než milion azylantů.
Šéfka unijní diplomacie Frederica Mogheriniová vyzvala členské státy Evropské unie, aby pracovaly na společné azylové politice:
„Musíme přijít se společným řešením tak, jak to říká Německo. Jak imigrační krizi, tak boj s terorismem zvládneme společně. Jako jednotlivé státy to nedokážeme.“
Členské státy ovšem přizpůsobují azylová pravidla své situaci. Teď je asi nejzásadnějším problém to, jak co nejrychleji a nejúčinněji vracet cizince, kteří nemají nárok na azyl. Finsko oznámilo, že bude muset vyhostit asi 20 tisíc imigrantů, v případě Švédska půjde až o 80 tisíc cizinců.
