Materiál budoucnosti? Pavučina. Pevnější než kevlar, lehká a stabilní

„V 18. století existovaly pavoučí farmy, kde se spřádala pavoučí vlákna,“ uvedl entomolog Milan Řezáč.

Tyto pokusy vedly k vytvoření prvních oděvních doplňků z pavoučího hedvábí. „Například rukavice, které byly ve srovnání s klasickým hedvábím bource morušového velice kvalitní, pevnější, s výrazným leskem.“

Pavouk má hedvábí v podobě tekutého krystalu snovací žláze. Když chce pavouk produkovat hedvábí, musí tento materiál táhnout tzv. snovacím duktem.

„Buď to dělá on sám, že třeba hedvábí přilepí na nějaké místo a opačným směrem jde, ale také je možné se dotknout snovací bradavky na konci zadečku, a tak můžete vlákno ze snovací žlázy vytáhnout,“ vysvětlil Řezáč.

V angličtině se procesu vytahování vlákna z pavouka říká silking, což je obdoba slova milking, které značí dojení krávy.

„Můžete vlákno připojit na rotující válec a tak sklidit. Pavouk je schopen produkovat stovky metrů pavoučího hedvábí,“ říká entomolog.

Jak by oděv utkaný z pavoučího vlákna mohl vypadat? „Každý pavouk je schopen produkovat nepřeberné množství různých vláken.“

„Je popsáno přes 40 tisíc druhů pavouků, a každý produkuje trochu jiné hedvábí. Navíc, každý jedinec má v sobě několik typů snovacích žláz, takže jsou druhy pavouků, které jsou schopny produkovat v jeden okamžik devět typů vláken,“ dodal entomolog.

Podivuhodné vlastnosti pavoučího vlákna

Biolog Jaroslav Petr potvrdil, že pavoučí vlákno má podivuhodné technické vlastnosti.

„V roce 2010 objevili chorvatští zoologové na Madagaskaru křižáka, jehož vlákno je desetkrát pevnější než kevlar používaný na výrobu neprůstřelných vest,“ říká expert.

Pavoučí vlákno by užili i horolezci. „Ti se při pádu jistí takzvaným dynamickým lanem, které je pružné a horolezec se při pádu párkrát zhoupne i otočí. Kdyby měl horolezec lano z pavučiny, ani by se nehoupal a netočil,“ tvrdí Petr.

I pavouci často používají takzvané záchranné vlákno. „Když pavouk sedí na větvi a v blízkosti se objeví nebezpečný pták, tak pavouk přilepí konec vlákna na větev a volně se spustí dolů, a zůstane viset na konci. A tam se ani nehoupe, ani neotáčí.“

„Kdyby se houpal a otáčel, tak by pták pavouka viděl a sezobl. Takhle zůstává nehybný a šance na únik je mnohem větší,“ připomněl biolog.

Pavoučí vlákna jsou také velmi lehká. „Kdybychom chtěli opásat pavučinou zemi po rovníku, což je 40 tisíc kilometrů, tak by vlákno vážilo půl kila.“

Teplotní rozmezí ve kterém si vlákna udržují své vlastnosti je od -40 do +220 stupňů Celsia.

I lepivost pavoučích vláken je neuvěřitelná. „Vlákno je přilepené tak dobře, že i když je pavučina velmi pevná, tak se spíš přetrhne, než by se odlepila od podkladu,“ dodává biolog.

„Pavučina určitě je materiálem budoucnosti,“ shrnul Jaroslav Petr.